Більшість американців уважають, що можна бути моральним атеїстом

Уперше в історії проведення соціологічних опитувань більшість громадян США заявили, що людина може бути моральною і при цьому не релігійною. Про це повідомляє Christian Today.

Із 5 000 опитаних більше половини (56%) заявили, що можна бути хорошою людиною, не вірячи в Бога. Такі дані надав дослідний центр «П'ю».

Один з керівників центру «П'ю» Грег Сміт вважає, що такі дані свідчать про те, що зростає кількість американців, котрі не асоціюють себе з жодною з релігій. До речі, частка таких людей із кожним роком зростає. Якщо в 2007 році їх було 16%, то тепер – 23%.

При цьому за даними опитування, 45% протестантів і католиків вважають, що Бог необхідний для моральності людини, тоді як у 2011 році такої думки дотримувалися 42%.

 Читайте матеріали СПЖ тепер і в Telegram.

Přečtěte si také

Odkaz arcibiskupa Anastasia: V Tiraně skončila mezinárodní konference

Vědecká konference věnovaná památce zesnulého albánského arcibiskupa Anastasia zdůraznila jeho roli moderního otce pravoslaví.

Arcibiskup Michal vedl liturgii v monastýru sv. Cyrila a Metoděje

Arcibiskup Michal sloužil Božskou liturgii, zazněly modlitby za metropolitu Rastislava, mír na Ukrajině a Ukrajinskou pravoslavnou církev

Metropolita Rastislav slaví 48. narozeniny

Dnes, 25. ledna, si své 48. narozeniny připomíná Jeho Blaženost Rastislav, arcibiskup prešovský a metropolita českých zemí a Slovenska, prvohierarcha Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku.

Ekumenický patriarcha navštívil rodný Imvros

Ekumenický patriarcha Bartoloměj se vrátil na rodný ostrov Imvros, kde se zúčastnil vzpomínkové bohoslužby za svou zesnulou sestru.

Arcibiskup Juraj sloužil Božskú liturgiu pri hrobe svätého Mikuláša v Bari

Bohoslužbu v krypte baziliky svätého Mikuláša viedol arcibiskup Juraj spolu s duchovenstvom eparchie počasťou púte do Talianska s věřícími Michalovsko-košickej eparchie.

Citlivá otázka pravoslaví v Bosně: církev, identita a paměť války

Diskuse o možné nové autokefální církvi znovu otevírá citlivé otázky identity, války a soužití v Bosně a Hercegovině.