Open House Praha. Podívejte se do budov, které obvykle zůstávají veřejnosti nedostupné

Strahovský klášter

Kaple Božího hrobu na Zderaze

Kaple Božího hrobu na Zderaze je vzácnou památkou z dob Karla IV. a posledním pozůstatkem kláštera křižovníků. Jako jedna z mála českých kaplí věrně napodobuje jeruzalémský originál. Překvapivě její současné průčelí s trojúhelníkovým štítem a kruhovým okénkem vzniklo až na počátku 20. století, když většinu kláštera zbořili během pražské asanace. Tento skrytý klenot sakrální architektury, spojovaný s tvorbou Jana Blažeje Santiniho-Aichela, dnes nenápadně stojí v areálu ČVUT a rozhodně stojí za návštěvu!

Kostel sv. Anny – Pražská křižovatka

Věděli jste, že kostel sv. Anny na Starém Městě – dnes známý jako Pražská křižovatka – inspiroval samotného Jaroslava Foglara? Tato původně gotická stavba ze 14. století se stala předlohou pro tajemnou atmosféru jeho románů o Stínadlech. Dnes zde pod záštitou Nadace VIZE 97 funguje unikátní mezinárodní duchovní centrum, založené z iniciativy Václava Havla.

Místo, kde se snoubí historie s modernou, hostí koncerty, výstavy, diskuse i meditace. Při rekonstrukci na přelomu tisíciletí architektka Eva Jiřičná citlivě odhalila unikátní gotický krov – jediný dochovaný v Praze. Pražská křižovatka tak není jen památkou, ale živým prostorem pro dialog mezi uměním, spiritualitou a společností.

Nová libeňská synagoga

Kdysi druhé nejvýznamnější židovské centrum Prahy ukrývá architektonický poklad – novou libeňskou synagogu. Ta vznikla jako náhrada za starší svatostánek, který trpěl častými záplavami. Postavená v romantickém historismu na bezpečnějším vyvýšeném místě, i po ztrátě původní štukové výzdoby dodnes patří k nejpůsobivějším stavbám Libně.

Ještě za první republiky zde bohoslužby navštěvoval spisovatel Arnošt Lustig. Po válce osud památky kolísal, ale díky úsilí místních nadšenců dnes znovu pulsuje životem – konají se zde příležitostné bohoslužby, literární večery i kulturní akce.

Strahovský klášter

Věděli jste, že Strahovský klášter patří mezi nejstarší fungující premonstrátské kláštery na světě? Tato unikátní památka, založená už v roce 1143, nabízí víc než jen pohled do dávné historie. V rámci festivalu můžete obdivovat impozantní baziliku Nanebevzetí Panny Marie, kde místní řeholníci poutavě vyprávějí příběh o obnově vzácných varhan, na které kdysi hrál sám Wolfgang Amadeus Mozart. A to není vše – čeká vás speciální hudební zážitek v těchto historických prostorách. Navíc se vám naskytne výjimečná příležitost projít si části klášterních zahrad, které jsou běžně veřejnosti nepřístupné a které nabízejí jeden z nejkrásnějších výhledů na Prahu. Tento areál není jen mrtvou památkou, ale živým místem, kde se dodnes udržují staleté tradice.

Zahrady se hřbitovem a kaple sv. Václava v Praze-Suchdole

Kaple svatého Václava v Suchdole je výjimečným příkladem citlivé obnovy venkovské sakrální památky. Tato drobná barokní stavba, která po staletí sloužila místní komunitě, prošla v letech 2020-2022 zdařilou rekonstrukcí, během níž byly objeveny cenné barokní nástěnné malby.

Obnova zahrnovala nejen samotnou kapli, ale i její okolí - vznikl zde nový hřbitov a byl vysázen ovocný sad, čímž se podařilo vytvořit harmonický celek. Celý projekt byl oceněn Grand Prix Architektů za rok 2023, což dokládá jeho vysokou odbornou úroveň.

Dnes kaple nabízí návštěvníkům jedinečnou možnost obdivovat jak prostou venkovskou architekturu, tak objevené barokní malby, které byly po dlouhá desetiletí skryty pod vrstvami omítek. Její obnova je příkladem, jak lze s respektem k historii a geniu loci oživit i zdánlivě nenápadnou památku.

Husův sbor Vršovice

Husův sbor ve Vršovicích je unikátní kombinací kostela a divadla. Tuto funkcionalistickou stavbu navrhl v roce 1935 architekt Karel Truksa jako multifunkční prostor - vedle modlitebny zde najdete plnohodnotný divadelní sál s jevištěm i technickým zázemím. Dominantou budovy je žluto-červená věž se stylizovaným kalichem, která už z dálky upoutá pozornost. Původně v objektu fungovala dokonce i spořitelna. Tento projekt dokonale odráží reformního ducha husitské církve a její důraz na kulturu a vzdělání. Dnes sál hostí nejen bohoslužby, ale i divadelní představení a koncerty, což z něj činí živé kulturní centrum.

Zdroj:https://www.openhousepraha.cz

Přečtěte si také