Padesátnice – zjevení Trojice a zrod Církve

Zdroj: Kalendar.or.cz

Seslání Ducha svatého se odehrálo 10 dní po Nanebevstoupení Páně. Časový rozestup má usvědčit učedníky, že se jedná o zvláštní akt působení Ducha svatého. Říkám vám však pravdu: Prospěje vám, abych odešel. Když neodejdu, Utěšitel k vám nepřijde. Odejdu-li, pošlu ho k vám. (Jan 16, 7). I když Pán Ježíš Kristus sám stále přebývá v nás, ve své církvi, poslal nám rovněž třetí osobu přesvaté Trojice – Ducha svatého. Ducha pravdy, který bude zvěstovat, co přijme ode mne (Jan 16, 14).

Boží prorok Joel napsal ve své knize o tomto velkém dni pro lidstvo: Na všechny lidi pak vyliji svého Ducha a vaši synové i dcery budou prorokovat; vaši starci budou mívat sny a vaši mladíci vídat vidění. Ano, i na otroky a otrokyně vyliji svého Ducha v oněch dnech. Toto se stalo možné pouze díky dílu vykoupení Synem Božím lidského rodu. Bez Golgoty by nebylo ani Vzkříšení, ani Seslání Ducha svatého. „Jestliže kdo žízní, ať přijde ke mně a pije. Kdo věří ve mne, proudy živé vody poplynou z jeho nitra,‘ jak praví Písmo.“ Duch byl dán pouze když Ježíš byl oslaven.

Den Padesátnice je zároveň zjevením světu celé přesvaté Trojice. Věříme v Trojjediného Boha. Bůh je jeden, má jedinou podstatu Boží. Nicméně v Bohu rozlišujeme tři Hypostaze, čili Osoby – Otce i Syna i Ducha svatého. Když se obracíme v modlitbě k Bohu Otci, máme na mysli zároveň i Syna a Ducha. To samé platí i ve vztahu k modlitbě k Synu a Duchu. Naše mysl vždy přetéká v modlitbě od jedné Osoby k druhé, protože jsou mezi sebou spojeny vzájemnou láskou a sdílí jedinou podstatu. Nejsou to pouze projevy do vnějšího světa jednoho Boha, jak věřili heretičtí modalisté, ani to nejsou tři bohové. Jedná se o největší tajemství světa, které nedokáže lidský rozum vystihnout. A proto učení o Trojjediném Bohu je pro nás zjevením Božím skrze svaté Písmo. Lidská filozofie by na to nikdy nedokázala přijít sama. Proč se jedná o zjevení celé přesvaté Trojice? Protože Bůh Otec poslal svého Syna, který vykonal dílo spásy a následně poslal nám Ducha svatého. Svatý Duch naplnil sebou dílo spásy lidstva.

Den Padesátnice je protikladem míchání lidských jazyků při stavbě Babylonské věže, o němž se dozvídáme z 11. kapitoly první Mojžíšovy knihy Geneze: Hospodin řekl: „Hle, jsou jeden lid a všichni mají jednu řeč. A toto je teprve začátek jejich díla. Pak nebudou chtít ustoupit od ničeho, co si usmyslí provést. Nuže, sestoupíme a zmateme jim tam řeč, aby si navzájem nerozuměli.“ I rozehnal je Hospodin po celé zemi, takže upustili od budování města. Proto se jeho jméno nazývá Bábel (to je Zmatek), že tam Hospodin zmátl řeč veškeré země a lid rozehnal po celé zemi. Tady vidíme rovněž působení všech tří Osob. Na Padesátnici se stává pravý opak. V Kristu se sjednotily všechny národy a začaly si navzájem rozumět, protože všichni mají stejného Ducha svatého, který je spojuje. Když apoštolové začali mluvit na lidi, všichni byli ohromeni a divili se: „Což nejsou všichni, kteří tu mluví, z Galileje? Jak to, že je slyšíme každý ve své rodné řeči: Parthové, Médové a Elamité, obyvatelé Mezopotámie, Judeje a Kappadokie, Pontu a Asie, Frygie a Pamfylie, Egypta a krajů Libye u Kyrény a přistěhovalí Římané, Židé i obrácení pohané, Kréťané i Arabové; všichni je slyšíme mluvit v našich jazycích o velikých skutcích Božích!“ (Sk. 2, 7–11).

Po svém Nanebevstoupení Kristus zanechal na zemi hrstku učedníků, kteří byli většinou nevzdělanými rybáři. Po sestoupení svatého Ducha dostali sílu, moudrost a odvahu kázat evangelium ve všech koncích lidské oikúmeny. Přitom konali četná znamení. Kázali vždycky ve velkých městských centrech a přemohli odpor pohanských intelektuálů. Křesťanství se brzy rozšířilo mezi všemi národy. Stalo se to díky působení svatého Ducha.


Zazpívejme dneska všichni tento vítězný tropar dnešního svátku:
Blahosloven jsi, Kriste Bože náš, jenž jsi rybáře učinil moudrými, seslav jim Ducha svatého, a jimi ulovil jsi veškerý svět. Lidumile, sláva tobě!

Přečtěte si také

Pravoslaví jednoduše: Proč líbáme ikony?

Často se nás ptají lidé, kteří do chrámu přicházejí poprvé nebo pravoslavnou tradici blíže neznají, co vlastně znamenají gesta, která u věřících vidí - například líbání ikon.

Výsledky průzkumu SPN: Co skutečně formuje víru v našich zemích?

Po dvou týdnech sběru dat přináší redakce SPN výsledky průzkumu v České a Slovenské republice. Co ukazují odpovědi respondentů?

Narativ „pravoslaví jako mužství“ církvi škodí, varuje teolog

Podle teologa George Demacopoulose je představa pravoslaví jako prostoru pro „oslavu mužství“ v rozporu s učením i dějinami církve a odrazuje věřící ženy.

Mýty o pravoslaví: Modlit se má člověk hlavně v soukromí, chrám není nutný

„Věřím v Boha po svém, stačí mi modlit se doma v pokoji. Do chrámu chodit nemusím.“

Pravoslaví v každodenním životě: Jak se duchovně připravit na Vánoce

Dnes mnozí křesťané oslavují Narození Pána Ježíše Krista podle nového (gregoriánského) kalendáře, pro věřící, kteří se drží starého (juliánského) kalendáře, období přípravy stále trvá. 

Pravoslaví v každodenním životě: Jak osvobodit srdce od křivdy?

Odpuštění není jen laskavé gesto vůči druhému. V pravoslaví je to nezbytná podmínka pro náš vlastní vztah s Bohem. Proč je tak těžké odpustit a jak najít sílu k usmíření, i když rána stále bolí?