Zasedání Ústředního výboru Světové rady církví v Johannesburgu

Zdroj: FB Pražské pravoslavné eparchie

První den setkání se nesl ve znamení výzev k jednotě křesťanů, naději tváří v tvář současným světovým krizím a ostré kritiky násilí páchaného na palestinských civilistech.

Jedním z úvodních vystoupení bylo poselství moderátora organizace, biskupa Heinricha Bedford-Strohma. Ve svém projevu se soustředil na téma křesťanské jednoty, které označil za nadějný, byť zatím nedosažený cíl: „Jednota křesťanů, která podle něj jednou nastane.“ Téma zaznělo v souvislosti s letošním 1700. výročím konání prvního Nikajského ekumenického sněmu, jehož poselství zůstává aktuální i dnes.

Biskup Bedford-Strohm se věnoval také otázce naděje v temných časech, kterou označil za zásadní duchovní sílu: „Zmínil se také o naději jako nezbytné síle, bez níž by současné dění ve světě mohlo uvrhnout každého rozumného člověka do zoufalství.“ Připomněl přítomným, že Boží mlčení není Boží nečinnost: „Hovořil o očekávání Božího zásahu a o Boží trpělivosti, která však neznamená, že Hospodin nereaguje na modlitby všech trpících a pronásledovaných.“

V odpoledním bloku vystoupil generální tajemník Světové rady církví Rev. Dr. Jerry Pillay se svou zprávou, v níž mimo jiné otevřeně pojmenoval situaci v pásmu Gazy: „Bez ohledu na politické, kulturní, a dokonce i biblické preference musí každý křesťan prohlásit, že to, co se od 7. října 2023 děje na palestinských územích, je naprosto nepřijatelné.“ Podle jeho slov má Světová rada církví povinnost jasně zaujmout postoj: „Světová rada církví podle něj musí pozvednout hlas a jasně říct: ‚Stačí! Genocida Palestinců musí být zastavena!‘“

Podobně vyhraněný postoj zaujali i představitelé jihoafrických církví, kteří z vlastní zkušenosti s apartheidem vyzvali k označení Izraele jako státu praktikujícího apartheid.

Diskuse o izraelsko-palestinském konfliktu bude pokračovat zítra, 19. června. Již dnešní zmínka o genocidě však vyvolala silné emoce zejména mezi zástupci národů, které si samy genocidou prošly nebo s ní bojují v současnosti.

V rámci prezentace Komise pro veřejné záležitosti zazněl také návrh rozšířit závěrečnou zprávu o další historické i současné příklady genocid: „Například genocidu pontských Řeků, kyperských Řeků, genocidy v Nigérii a Kongu, nebo genocidu původních obyvatel v různých částech světa, kteří dosud čelí následkům západního kolonialismu.“

Téma spravedlnosti, které je součástí samotného poslání Světové rady církví, rezonuje letos podle účastníků hlasitěji než kdy dříve: „Téma spravedlnosti, které je pro poslání Světové rady církví klíčové, je letos aktuálnější než kdy dřív.“

Vzhledem k razanci prvních vystoupení lze očekávat, že letošní zasedání bude mimořádně živé a sledované. Jak poznamenal komentář na stránkách časopisu Hlas pravoslaví: „Zdá se, že letošní zasedání bude velmi napínavé.“

Přečtěte si také