Krátká historie Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku

Díkůvzdání k 50. výročí autokefality naší církve dne 8. 12. 2001. Zdroj: Hlas pravoslaví

Počátky: Cyrilometodějská tradice (9. století)

Základy východního křesťanství a slovanské bohoslužby na našem území položil příchod svatých Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu v roce 863. Tito bratři, vyslaní z Byzance, přinesli křesťanství v jazyce srozumitelném pro místní obyvatelstvo, vytvořili slovanskou abecedu (hlaholici) a přeložili do staroslověnštiny Bibli a bohoslužebné knihy. Jejich mise se setkala s velkým úspěchem, avšak také s odporem německého duchovenstva, které se obávalo ztráty vlivu. 

Po smrti svatého Metoděje v roce 885 byli jeho žáci z Velké Moravy vyhnáni, a tím došlo k oslabení slovanské liturgie. Nicméně, v některých oblastech, zejména na východním Slovensku, se pravoslavná tradice udržela déle, a v Čechách se slovanské bohoslužby konaly až do 12. století. Dokonce i v době Karla IV. byl v roce 1347 založen klášter Na Slovanech (Emauzy) v Praze, kde se sloužilo východním obřadem, což ukazuje na přetrvávající zájem o byzantskou tradici. 

Obnova v 19. a 20. století

Skutečné obnovení pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku spadá do druhé poloviny 19. století. S rozvojem slovanského hnutí a zvýšeným zájmem o pravoslaví se objevily snahy o jeho znovuzavedení. V té době přicházeli do českých zemí i ruští emigranti, což přispělo k posílení pravoslavné komunity. 

Po vzniku Československé republiky v roce 1918 se pravoslaví začalo formovat výrazněji. K pravoslaví konvertovalo mnoho bývalých řeckokatolíků, zejména z Podkarpatské Rusi (dnešní Zakarpatská oblast Ukrajiny), která byla tehdy součástí Československa. V počátcích spadala pravoslavná komunita pod jurisdikci Srbské pravoslavné církve, která v té době poskytovala mateřskou pomoc a ochranu.

Biskup Gorazd a válečné období

Klíčovou postavou pro moderní dějiny Pravoslavné církve v českých zemích se stal Matěj Pavlík, pozdější biskup Gorazd II. (přijal jméno po svatém Gorazdovi I., žákovi Metoděje). Původně římskokatolický kněz, byl v roce 1921 vysvěcen Srbskou pravoslavnou církvi  v Bělehradě na biskupa. Biskup Gorazd položil právní a kanonický základ pro pravoslavnou církev v Československu a zavedl liturgický řád v národním jazyce.

Tragické období pro církev nastalo za druhé světové války. V roce 1942 poskytli duchovní a věřící pravoslavné katedrály svatých Cyrila a Metoděje v Praze útočiště parašutistům po atentátu na Reinharda Heydricha. Následovaly brutální represe. Biskup Gorazd, duchovní chrámu Václav Čikl, duchovní Vladimír Petřek a předseda sboru starších Jan Sonnevend byli popraveni. Církev byla zakázána a její majetek konfiskován. Biskup Gorazd a jeho druhové jsou dnes uctíváni  jako svatý mučedníci.

Poválečné období a autokefalie

Po druhé světové válce se pravoslavná církev v Československu těšila značné popularitě. Vzhledem k tomu, že Srbská pravoslavná církev neměla po válce dosah na dění v Československu, začaly se vyvíjet snahy o autokefalii (plnou samostatnost). Dne 10. října 1952 Moskevský patriarchát vyhověl žádosti Pravoslavné církve v Československu a udělil jí autokefalitu. Tím se stala rovnoprávnou cirkvi s ostatními  pravoslavnými církvemi.  Autokefalie byla později potvrzena i Konstantinopolským patriarchátem v roce 1998. 

Rozdělení Československa a současnost

Po rozdělení Československa v roce 1993 zůstala Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku jednotná. Přijala pouze nový název a pokračuje ve své činnosti v obou nástupnických republikách. V České republice funguje jako Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku jako Pravoslavná církev na Slovensku, přičemž obě jsou právnickými osobami, ale tvoří jednu církevní entitu. 

Dnes se církev skládá ze čtyř eparchií: pražské a olomoucko-brněnské v České republice a prešovské a michalovské na Slovensku. Historie Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku je tak příběhem o vytrvalosti, obětech a snaze udržet a rozvíjet východní křesťanskou tradici navzdory historickým turbulencím.

Přečtěte si také

Pouť a slavnosti na počest Klokočovské ikony Matky Boží v Nížnej Rybnici

V Nížnej Rybnici se 16.–17. srpna uskuteční duchovní slavnosti a 10. ročník pouti „Zo starého do nového Klokočova“.

Ikonografický kurz ve Vilémově. Shrnutí od lektorky

V prvním červencovém týdnu se v monastýru Zesnutí přesvaté Bohorodice ve Vilémově u Olomouce konal ikonopisný kurz, který se stal pro mnohé účastníky nezapomenutelným duchovním i tvůrčím zážitkem. 

Severozápad Nigérie: zabito pět křesťanů a dalších 110 uneseno

Pastevci z kmene Fulani v pátek (11. července) zabili pět křesťanů a další tři zranili v oblasti severozápadního nigerijského státu Kaduna, kde bylo za posledních šest měsíců uneseno nejméně 110 dalších osob, uvedly místní zdroje.

Metropolita Ukrajinské pravoslavné církve obdržel předvolání do armády

Metropolitovi UPC Boholepovi bylo doručeno předvoluní do TCC (Teritoriální centrum kompletace). Informuje o tom zdroj ukrajinské SPN.

Pravoslavná církev v Americe formálně uznala autokefalii Makedonské

Svatý synod Pravoslavné církve v Americe (OCA) oficiálně uznal autokefalii Makedonské pravoslavné církve – Ochridského arcibiskupství. Oznámil to Jeho Blaženost metropolita Tichon během probíhající Celoamerické rady OCA v Phoenixu v úterý. Je plánována společná koncelebrace mezi oběma církvemi ve Washingtonu, D.C.

Církevní představitelé Jeruzaléma stojí s pronásledovanými křesťany

Patriarchové a hlavy církví v Jeruzalémě navštívili řecký pravoslavný kostel svatého Jiří v Taybeh poté, co minulý týden vypukl požár v kostele a na městském hřbitově.