Chrudim obnoví pietní vojenské pohřebiště z 1. světové války

Hřbitov U Václava. Foto: Chrudimské noviny 2023
Pietní místo, kde odpočívají desítky padlých vojáků, projde kompletní revitalizací za přibližně půl milionu korun. Na financování se bude podílet Ministerstvo obrany, které přispěje 305 000 korunami, a město Chrudim částkou 160 000 korun. Informovala o tom Petra Budilová z Římskokatolické farnosti v Chrudimi a místostarosta Zdeněk Kolář (ANO).
Pohřebiště sice patří církvi, ale veškeré práce provede město, které loni úspěšně zažádalo o dotaci. Obnova by měla být dokončena do konce letošního roku.
Co přinese obnova?
Podle návrhu architektky projde pohřebiště rozsáhlými změnami:
- Bude osazena cortenová deska se jmény 109 padlých. Corten je speciální ocel, která časem získává charakteristickou rezavou patinu, ale nepodléhá korozi, což dodává místu důstojný a trvalý vzhled.
- Do terénu se vysadí zelený pás s rostlinami typickými pro dané období, jako jsou lilie a červené růže, což symbolizuje čistotu a oběť.
- Osazeno bude sedm křížů, které podle Budilové představují symbol plnosti.
- Socha legionáře, která dosud stála na místě, bude přesunuta do strany zeleného pásu, odkud bude symbolicky hledět na kříže padlých.
Historické souvislosti a tragické osudy
Vojenské pohřebiště „U Václava“ má pohnutou historii. V 70. letech minulého století byly původní hroby srovnány se zemí, údajně „po sovětském vzoru“, aby se uctili rudoarmějci pohřbení na stejném místě později. Jak uvedl Jiří Vaněček ze Státního okresního archivu v Chrudimi, druhá světová válka tehdy "vymazala z paměti tu první". Zajímavostí je, že koncem 20. let minulého století nechali Jugoslávci exhumovat své krajany z tohoto pohřebiště a hromadně je pohřbili jinde v Česku.
Chrudim sehrála významnou roli během 1. světové války. Od roku 1914 zde fungovala jedna ze čtyř pozorovací stanic pro raněné a nemocné v Čechách. Chrudimská karanténa s kapacitou 1800 lůžek, umístěná ve veřejných budovách, fungovala až do roku 1920. Vojáci a zajatci zde umírali často na zdánlivě banální zranění, protože infekce, které by dnes vyřešily antibiotika, byly tehdy smrtelné. Vaněček zdůraznil, že „naprostá většina z nich umřela na tuberkulózu, což byl hrůzostrašný problém, který se vyřešil až za bolševika plošným očkováním a antibiotiky.“
Další pohřebiště ve městě
Kromě pohřebiště „U Václava“ má Chrudim i druhé významné válečné pohřebiště „U Kříže“ na hřbitově v centru města. Zde bylo během 1. světové války pohřbeno 268 vojáků, po exhumacích jich tam nyní odpočívá 239. Toto pohřebiště bylo naposledy obnoveno v roce 2013 za 1,5 milionu korun, ovšem kvůli vysychání hrobů bylo nutné loni přistoupit k další úpravě za 300 000 korun, aby se hrobová místa zarovnala a označila kříži pro snazší údržbu.
Obnova těchto pietních míst je důležitým krokem k udržení památky na tragické události a oběti 1. světové války, které formovaly dějiny regionu i celé země.
Zdroj informací: ČTK (16. července 2025)
Přečtěte si také
Estonská pravoslavná církev má podle právníka malou šanci u soudu
Estonská pravoslavná církev a Pühtický monastýr se obrátily na Evropský soud pro lidská práva kvůli zákonu, který jim ukládá přerušit vazby na Moskvu.
V Rakousku stovky lidí protestovaly proti zákazu hidžábů ve školách
Rakouská ministryně pro integraci kritizovala protesty proti zákazu hidžábů, jehož cílem je chránit děti před náboženským nátlakem.
Patriarcha Porfirije: V Kristu nás nemůže rozdělit žádná vzdálenost
Srbský patriarcha Porfirije sloužil Božskou liturgii v australském monastýru svatého Sávy. Věřící vyzval k jednotě, vzájemné lásce a zachování pravoslavné víry.
Bulharský patriarcha zakázal duchovním kandidovat v prezidentských volbách
Patriarcha Daniil rozeslal sofijskému kléru okružní list k volbám 25. října. Připomněl, že duchovní se nesmí účastnit předvolební kampaně.
Část hlavy sv. Jana Křtitele se po 822 letech vrací do Konstantinopole
Biskup z Amiens předal patriarchovi Bartolomějovi ostatek z hlavy sv. Jana Křtitele, která se do Francie dostala během čtvrté křížové výpravy.
Řecký arcibiskup jednal s prezidentem o sociální pomoci a bydlení
Arcibiskup Jeroným se setkal s řeckým prezidentem Konstantinosem Tasulasem. Hlavními tématy jednání byly sociální pomoc a výstavba ubytování pro studenty.