Pravoslavná sakrální architektura v Česku

Na rozdíl od Ruska nebo Balkánu, kde "pravoslavná" architektura má staletou nepřerušenou tradici, u nás se musela vyrovnat s menším počtem věřících i odlišným stavebním kontextem.

Tato situace dala vzniknout dvěma zajímavým přístupům:

• Adaptaci stávajících kostelů – jako je barokní katedrála sv. Cyrila a Metoděje v Praze, která získala pravoslavnou duši při zachování původní architektury
• Odvážným novostavbám – například funkcionalistický chrám sv. Václava v Brně, kde moderní tvarosloví dostalo pravoslavný obsah

Přesto všechny tyto stavby spojují klíčové prvky pravoslavné sakrální architektury: Kupole jako zhmotnění nebeské klenby. Ikonostas – živá ikonová stěna oddělující pozemský a duchovní svět. Vertikalita prostoru, která návštěvníka vyzývá k duchovnímu povznesení.

Následující přehled představí nejvýznamnější pravoslavné chrámy v Česku, které dokazují, že i v nepříliš úrodné půdě může byzantská tradice vydat nečekané plody. Každý z nich vypráví jedinečný příběh o hledání pravoslavné identity v českém prostředí.

Lázeňská města: Pravoslavné perly financované ruskou aristokracií

Naše putování začneme u nejstarších pravoslavných chrámů v Česku, které vznikly z vůle a prostředků ruských a balkánských lázeňských hostů. Právě tito zámožní návštěvníci lázní na přelomu 19. a 20. století financovali stavbu tří architektonických skvostů, jejichž autorem byl chebský architekt Gustav Wiedermann.

Tato trojice chrámů představuje unikátní ukázku tzv. rusko-byzantského stylu, který v českém prostředí působil exoticky a monumentálně zároveň. Wiedermann, ač sám Němec, dokázal brilantně skloubit tradiční pravoslavné prvky s požadavky místního stavebního prostředí.

Chrám svaté Olgy ve Františkových Lázních – nejstarší pravoslavný chrám v Čechách

Nejstarší pravoslavná stavba na českém území, zasvěcená kněžně Olze, byla dokončena v roce 1889 z iniciativy ruských lázeňských hostů. Tato unikátní stavba představuje první úspěšné propojení ruské církevní architektury s českým prostředím.

Architekt Gustav Wiedermann zde vytvořil harmonickou syntézu tradičního ruského stylu a středoevropských stavebních postupů:

• Půdorys kombinuje centrální byzantskou dispozici s podélnou lodí
• Pět charakteristických cibulovitých kupolí (nejvyšší měří 11,7 metru) původně kryly pozlacené měděné plechy
• Fasáda z červených cihel s bílými štukovými detaily čerpá inspiraci z moskevské architektury 17. století

Vnitřní výzdoba vznikla za účasti ruských umělců. Dřevěný ikonostas vytvořil petrohradský řezbář Vasilij Grigorjevič Petrov. Nástěnné malby provedli ikonopisci z Petrohradu tradiční technikou vaječné tempery. Kovové prvky včetně lustrů pocházejí z renomovaných moskevských dílen. Chrám patřil mezi první sakrální stavby v Čechách, které využívaly železobetonové prvky v klenbách. Zajímavostí je speciální topný systém, instalovaný pro zimní období, kdy lázně opouštěli ruští návštěvníci.

Po rozsáhlé rekonstrukci (2015–2018) chrám opět září původní krásou. Interiérové malby prošly odborným restaurováním. Podle posledních údajů chrám ročně navštíví přes 18 000 návštěvníků. Dnes slouží nejen věřícím, ale stal se i významnou turistickou atrakcí Františkových Lázní.

Chrám svatého Petra a Pavla v Karlových Varech – pravoslavná perla lázeňského trojúhelníku

Druhý nejstarší pravoslavný chrám v Čechách, zasvěcený apoštolům Petrovi a Pavlovi, byl postaven v letech 1893–1897, také díky štědrým darům ruských lázeňských hostů. Tato majestátní stavba v srdci Karlových Varů představuje vrcholné dílo architekta Gustava Wiedermanna v oblasti sakrální architektury.

Architekt zde dokonale rozvinul svůj charakteristický styl: Monumentální pětičetná kompozice s centrální 25 metrů vysokou kupolí. Fasáda z místního světlého pískovce s bohatou štukovou výzdobou. Typické "ruské" cibulovité báně pokryté původně pozlacenou mědí.

Interiér chrámu uchvacuje svou autentickou výzdobou: Ikonostas z dubového dřeva vytvořil petrohradský mistr Fjodor Solncev. Stěny zdobí fresky s výjevy ze života patronů chrámu od ikonopisce Vasilije Vasněcova. Unikátní lustr z moskevské dílny carského dodavatele bratří Orlových.

První použití ocelových nosníků v kombinaci s cihelným zdivem. Důmyslný systém větrání zajišťující optimální podmínky pro fresky. Akustika uzpůsobená pro mohutný pravoslavný sbor

Po rozsáhlé obnově v letech 2010–2014 - Obnoveno původní zlacení kupolí pomocí 24karátového zlata. Restaurováno 98% původních nástěnných maleb. Roční návštěvnost přesahuje 25 000 návštěvníků. Dnes je chrám bohužel pod správou Moskevského patriarchátu a dovnitř se návštěvníci podívat nemohou.

Chrám svatého Vladimíra v Mariánských Lázních – poslední z Wiedermannovy lázeňské trilogie

Završení slavné trojice pravoslavných chrámů v západočeských lázních představuje chrám sv. Vladimíra, dokončený roku 1902. Tato stavba, financovaná převážně srbskými a ruskými aristokraty, odráží vrcholné období tzv. "ruského stylu" v českých zemích.

Je to největší z Wiedermannových chrámů (celková výška 38 m). Unikátní kombinace novoruského a neobyzantského stylu. Fasáda z růžového mramoru s bílými sloupovými portiky. Sedm pozlacených kupolí symbolizujících sedm svátostí

Umělecké poklady interiéru: Ikonostas z bílého karrarského mramoru s mozaikovými ikonami
Nástěnné malby od kyjevského mistra Michaila Nesterova. Monumentální bronzový kříž od petrohradského sochaře Antokolského

Tento chrám uzavírá pozoruhodnou kapitolu pravoslavné architektury v českých lázních, kde se snoubila ruská tradice s místními stavebními postupy a mecenášstvím kosmopolitní lázeňské společnosti.

Tímto jsme završili putování po slavné "lázeňské trojici" pravoslavných chrámů, ale to zdaleka není vše, co české pravoslaví nabízí! Pokračování v příštím díle. 

Přečtěte si také