Náboženství naších předků před příchodem křesťanství

Zdroj:SPN

Slovanský pohanský panteon tvořil základ duchovního života a jeho vliv byl hluboký a dlouhodobý. Víra nebyla oddělenou sférou, ale přirozenou součástí života.

Bohové a jejich svět

Slované, kteří přišli do našich krajin od 6. století, si přinesli náboženství, v němž uctívali množství bohů. Každý z nich měl specifickou roli a sídlo, obvykle v přírodním světě. Tito bohové nebyli vzdálenými nebeskými bytostmi, ale živou součástí krajiny, kterou lidé každodenně vnímali.

• Perun, bůh hromu a blesku, byl hlavním bohem a ochráncem spravedlnosti a bojovníků. Jeho symbolem byla sekera nebo kladivo. Jeho kult měl významné postavení i ve střední Evropě, o čemž svědčí archeologické nálezy zbraní a idolu.
• Veles, jeho mytický protivník, vládl podsvětí, stádům, magii a básnictví. Vystupoval jako drak nebo rohatý muž – předobraz ďábla v pozdějším křesťanství.
• Svarog a jeho syn Svarožič byli spojováni s ohněm, sluncem, kovárstvím a řádem.
• Mokosh, bohyně plodnosti a ochránkyně žen, byla ženským prvkem panteonu a velmi důležitou postavou zejména pro zemědělské komunity.

Svět ve třech úrovních

Slovanská kosmologie byla rozdělená do tří sfér:

• Jav – svět lidí, fyzická realita.
• Nav – říše mrtvých, duchů a předků.
• Prav – svět bohů, věčný řád a zákon.

Tento trojitý systém vysvětloval běh světa, smysl smrti i propojení všeho živého.

Rituály, posvátná místa a magie

Slované uctívali bohy v přírodě – na vrcholcích hor, u pramenů, posvátných stromů (zejména dubů) a kamenů. Neexistovaly chrámy v klasickém smyslu slova. Místa byla považována za „brány“ mezi světy.

Rituály doprovázely každý důležitý moment v životě:

• žně,
• setba,
• svatby,
• pohřby,
• slunovraty
• plodnost
• zdraví
• ochrana.

Obětiny – jídlo, nápoje, zvířata, šperky. Předkové hráli zásadní roli a jejich duchové byli pravidelně vzpomínáni (např. svátkem „Dědkové“ – předchůdci dnešních Dušiček).

Magie nebyla považována za něco výjimečného – byla běžnou součástí života. Lidé věřili ve věštce, léčitele, čaroděje a věštili pomocí ohně, vody, kostí nebo kamenů.

Pozůstatky a příchod křesťanství

Hmotné pozůstatky pohanství jsou vzácné – většina obřadů probíhala pod širým nebem. Archeologové ale našli idoly (např. z Dřevčic či Mělnicka), obětní kameny a místa spojená s kultem – například hory Říp, Hostýn, Radhošť či Vyšehrad.

Příchod Cyrila a Metoděje v 9. století přinesl začátek proměny náboženské krajiny. Křesťané často stavěli chrámy na původních místech shromažďování a nahrazovali staré svátky novými. Přesto mnohé prvky přetrvaly – jako koledy, pálení čarodějnic nebo svatojánské ohně.

Zdroj:medium.seznam.cz

Přečtěte si také