Starokatolíci oficiálně žehnají stejnopohlavním párům

Zdroj: Medium.cz

Starokatolická a Českobratrská evangelická církev – jediné dvě církevní instituce v ČR, které oficiálně žehnají párům stejného pohlaví – zaznamenaly v posledních týdnech zvýšený zájem o tzv. „církevní požehnání partnerství“.

Podle duchovního správce rotundy sv. Kříže v Praze a starokatolického kněze Petra Miencila tvoří stejnopohlavní páry přibližně třetinu všech svazků, které jsou během léta starokatolickými duchovními požehnány. V hlavním městě má jít zhruba o deset obřadů.

Starokatolická církev nově jmenovala Miencila oficiálním kontaktem pro zájemce o uzavření těchto svazků, a to právě v souvislosti s festivalem Prague Pride. Duchovní o tom informoval i prostřednictvím médií a sociálních sítí.

Evangelická církev naproti tomu žádnou centrální evidenci nevede. „Kazatelé nejsou povinni svazkům žehnat a nemusejí nic hlásit,“ uvedl Martin Balcar z Ústředí ČCE. Přesto i tato církev zaznamenala, že s novelou občanského zákoníku – která od ledna umožňuje uzavírat partnerství i na půdě církve – roste zájem o tento nový typ „sňatku“.

Obě církve kvůli nové právní úpravě spolupracovaly s Ministerstvem vnitra, které jim poskytlo potřebné formuláře. Úřední stránka požehnání stejnopohlavních párů se podle Miencila „prakticky neliší od přípravy na manželství“.

Rozmanitost místo dogmatu

Zástupci starokatolické církve otevřeně označují sexuální menšiny za „projev rozmanitosti Božího stvoření“. Evangelická církev zase ponechává rozhodnutí jednotlivým kazatelům a sborům. Pokud duchovní nesouhlasí, může svazek předat kolegovi.

Tato otevřenost vyvrcholila i symbolickým zapojením církví do letošního Prague Pride – a to jak bohoslužbami, tak veřejnou podporou. Evangelíci uspořádali duhovou bohoslužbu v kostele U Martina ve zdi, která se stala jedním z bodů oficiálního programu festivalu.

Zatímco se zdůrazňuje jazyk „tolerance“ a „rovnosti“, zůstává otázkou, jaký má tato praxe vztah k tradičnímu křesťanskému pojetí manželství jako svazku muže a ženy. Kritici upozorňují, že některé církevní instituce tímto krokem de facto podřizují duchovní autoritu ideologickým trendům současnosti.

Právě otázka církevního postoje k LGBT+ tématům se tak stává součástí širšího kulturního boje, v němž si i samotné církve musí odpovědět, zda slouží evangeliu – nebo požadavkům doby.

Přečtěte si také