Napětí mezi arménskou vládou a církví vrcholí. Co se děje?

Zdroj: extra.globo.com

Arménie prochází mimořádně napjatým obdobím ve vztazích mezi státem a Arménskou apoštolskou církví (AAC). Během vystoupení v parlamentu 22. října 2025 premiér Nikol Pašinjan označil katolikose všech Arménů Garegina II. za muže, který „uzurpoval trůn“, a tvrdil, že je „zbaven kněžského stavu“ pro údajné porušení celibátu. O výroku informovala ukrajinská redakce SPN s odkazem na News-Armenia. Premiér současně avizoval účast na liturgii, kterou má sloužit Aram Asatryan, kněz nedávno sesazený rozhodnutím Prvostolního svatého Ečmiadzinu. Ten uvedl, že Asatryan byl zbaven hodnosti pro „diskreditaci církve“ a neposlušnost.

Napětí graduje už od roku 2024, kdy arcibiskup Bagrat, vůdce hnutí „Svatý boj“, vedl masové protesty proti vládě po územních dohodách s Ázerbájdžánem. 25. června 2025 byl Bagrat podle News.am zatčen pro podezření z pokusu o svržení moci. Vyšetřovatelé zveřejnili audiozáznamy, které opozice označila za zmanipulované. V srpnu předal Vyšetřovací výbor případ Bagrat a 17 spoluobžalovaných k soudu (tiskové zprávy výboru, cit. ukr. SPN).

24. září 2025 jerevanský soud uznal vinným arcibiskupa Mikaela Adžapachjana z „veřejných výzev ke svržení moci“, hrozí mu až pět let vězení, uvedla arménská služba Radia Svoboda. Obrana verdikt zpochybňuje s poukazem na procesní pochybení a nerovné zacházení.

Samotná AAC obviňuje vládu z „anticírkevní rétoriky“. 2. června 2025 Vyšší duchovní rada v Ečmiadzinu prohlásila, že výroky premiéra—včetně přirovnání chrámů k „komorám plným harampádí“—jsou politicky motivované a míří na oslabení vlivu církve; referovala agentura News-Armenia a redakce SPN v ukrajině. V létě pak premiér i jeho manželka Anna Hakobjan vyhroceně napadali církevní vedení na sociálních sítích; přímé důkazy ke zveřejněným obviněním však dosud nepředložili.

Podle analytického textu SPN (ukrajinská redakce) má současná krize dlouhé kořeny: AAC jako národní církevhistoricky vstupuje do politiky v momentě, kdy se dotýká klíčových národních otázek (Karakach, Tavush). Po porážce v 2. karabašské válce (2020) a následných ústupcích vůči Ázerbájdžánu se část duchovenstva postavila proti vládě a požadovala premiérovu resignaci. Pašinjan oponoval, že církev má v demokracii vstupovat do politiky pouze založením strany.

Situace dnes míří k institucionální kolizi: vláda akcentuje právo a transparentnost, zatímco církev mluví o pokusu umlčet její hlas a o zásahu do své vnitřní autonomie. Výsledek otevřených soudních kauz (Bagrat, Adžapachjan) a spor o disciplinární rozhodnutí (Asatryan) bude klíčový pro další rozložení sil mezi státem a AAC.

SPN nedávno napsal: "Turecký historik odsoudil zločiny Osmanů proti civilizaci"

Přečtěte si také