Dnes Církev slaví památku svatého knížete Rostislava Velkomoravského
Zdroj fotografie: zamoravu.eu
ŽIVOTOPIS SV. KNÍŽETE ROSTISLAVA
Svatý Rostislav, vládce Velkomoravské říše, usedl na trůn kolem roku 846. Byl synovcem knížete Mojmíra I. a stal se jednou z nejvýznamnějších osobností raně středověké Evropy.
V době jeho vlády se Velká Morava stávala významnou mocností mezi Východem a Západem – a právě Rostislav toužil, aby jeho národ přijal křesťanskou víru v jazyce, kterému bude rozumět. Požádal proto byzantského císaře Michaela III. o vyslání učenců, kteří by mohli šířit evangelium ve slovanském jazyce. Na jeho žádost byli v roce 863 vysláni svatí bratři Konstantin (Cyril) a Metoděj, kteří přinesli slovanskou bohoslužbu, přeložili Písmo svaté a položili základy písemné kultury a duchovního života našich zemí. Rostislav tímto činem zajistil nejen duchovní svobodu svému lidu, ale také kulturní a národní samostatnost, která se opírala o víru a mateřský jazyk.
UTRPENÍ A MUČEDNICTVÍ
Rostislavův odpor vůči rostoucímu vlivu Franského království a jeho církve se stal příčinou jeho pádu. V roce 870 byl zrazen svým synovcem Svatoplukem, vydán Frankům a oslepen. Zemřel v zajetí, patrně roku 870, v hluboké víře a odevzdanosti Bohu.
Církev jej ctí jako mučedníka a ochránce víry mezi Slovany. Jeho utrpení bylo přijato jako svědectví o věrnosti Kristu a o odhodlání zachovat víru neporušenou.
KANONIZACE
Svatý kníže Rostislav je uctíván jako obránce slovanské víry, jednoty a vzdělanosti. Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku jej oficiálně kanonizovala v roce 1994, kdy byl jeho svátek pevně stanoven na 28. října – symbolicky v den, který je v českém prostředí spjat také se vznikem samostatného státu. Jeho svaté ostatky nejsou dochovány, ale jeho památka se uchovává v chrámových ikonách, modlitbách a hymnech, které oslavují jeho odvahu a věrnost Kristu.
JEHO ODKAZ
Svatý Rostislav nám zanechal poselství, že víra a jazyk jsou základem duchovní svobody. Jeho rozhodnutí přizvat slovanské misionáře z Byzance zůstává jedním z nejdůležitějších duchovních kroků v dějinách našeho národa. Díky němu mohlo Boží slovo zaznít ve slovanském jazyce – a zrodila se kultura, která přetrvala tisíciletí.
ZÁVĚREM
Dnešní svátek svatého knížete Rostislava nám připomíná, že pravá velikost vládce se nepozná podle meče, ale podle víry, moudrosti a oběti pro svůj lid. Jeho čin otevřel cestu slovanskému písmu, liturgii i vzdělanosti – a stal se základem identity, kterou Církev chrání dodnes.
SPN take psal i o věrozvěstech - sv. Cyrilovi a Metodějovi.
Přečtěte si také
Pražská eparchie obnovila výplatu mezd duchovním, zatím jen částečně
Zaměstnanci Pražské pravoslavné eparchie obdrželi včera jednu měsíční mzdu.
Proč hraje náboženství klíčovou roli na summitu EU a Balkánu
Včerejší summit Evropské unie a zemí západního Balkánu proběhl v prostředí, kde nelze oddělit politiku od náboženské reality regionu.
Vánoce a Chanuka se do Svaté země vracejí v atmosféře křehkého příměří
Po dvou letech poznamenaných válkou se ve Svaté zemi postupně obnovují veřejné vánoční i chanukové oslavy. Atmosféra je letos slavnostnější, přestože poutní ruch zůstává omezený a mír nadále nejistý.
Pracovníci cestovního ruchu se v Římě sešli na jubilejní pouti
V Římě se uskutečnila jubilejní pouť pracovníků v cestovním ruchu, která připomněla duchovní rozměr poutí a náboženského turismu. Setkání proběhlo v rámci jubilejního roku vyhlášeného římskokatolickou církví.
Mýty o pravoslaví: Všechna náboženství učí totéž a vedou ke stejnému Bohu
„Záleží jen na tom, zda je člověk dobrý, na náboženství nezáleží – všechny cesty vedou na stejný vrchol hory.“