Pomáhá práce vězeňského kaplana ochránit před recidivou?

Bolestné téma návratů za mříže

„Téma recidivy je velmi bolestné,“ říká otec Petr Novák. „Podle všech průzkumů se do výkonu trestu vrací zhruba sedmdesát, někdy i pětasedmdesát procent klientů. To je obrovské číslo – a nikoho nepřekvapí, když poznáte osobní poměry těch lidí.“

Podle něj velkou roli hraje nedostatek postpenitenciální péče – tedy podpory po propuštění. „Mnozí vyjdou ven a jsou dezorientovaní už jen tím, jak se svět změnil. Přetržené vazby se už nedají snadno obnovit. Existují sice tzv. domy na půl cesty, které mají lidem pomoct vrátit se do společnosti, ale je jich zoufale málo, vysvětluje kaplan.

Na celou vězeňskou službu připadá dvacet, možná třicet míst, kde se s těmi lidmi dál pracuje. To je prostě zoufale málo.

Příprava na návrat do světa

Součástí vězeňského systému je podle otce Petra i tzv. propouštěcí oddělení – volnější prostředí, kde se vězni na návrat připravují.

Mají tam pračky, mohou si něco uvařit, učí se základní samostatnosti. Ale pořád je to málo. Mnozí ani nevědí, na co mají nárok, kde žádat o dávky nebo jak si vyřídit základní věci.

Kaplan připomíná, že i přes veškerou snahu zůstává návrat do běžného života velmi těžký:

Nedávno jsme měli seminář právě k recidivě – pro kaplany. Abychom nebyli překvapeni, že i lidé, kteří s námi spolupracovali, se často vrátí zpět do vězení.

Víra jako proces, ne zázrak

Otec Petr vnímá, že víra může být pro mnohé klíčovým záchytným bodem – ale ne jednoduchým řešením.

Z teologického hlediska my, pravoslavní, chápeme obrácení člověka ne jako jeden definitivní moment, ale jako celoživotní cestu. Není to magické, jednorázové obrácení. Člověk se musí celý život znovu a znovu obracet od zlého k dobrému – tedy k Bohu samotnému.

Na otázku, zda někdy měl pocit, že s někým „má splněno“, odpovídá:

To asi není možné. Splněno budeme mít až před Boží tváří.

Když je vězení milosrdnější než ulice

„Někdy se doporučuje, aby duchovní po propuštění s těmi lidmi příliš neudržovali vztahy – není to vždy v naší moci,“ dodává otec Petr.

Přesto se snaží, aby věřící, kteří prošli vězením, našli přijetí ve své církevní obci.

Víra není soukromá věc. Člověk má žít ve společenství. Ale i tady narážíme na předsudky – ‚to byl kriminálník, s tím nic radši neměj‘ – a sociální vyloučení funguje přesně tímto způsobem.

Otec Petr popisuje, že někteří se do vězení vrací, protože tam paradoxně našli jistotu:

Pro některé lidi je to způsob života. Venku už žít neumějí. A někdy je to vězení opravdu milosrdnější než ulice...

Celý rozhovor s otcem Petrem Novákem zveřejníme už brzy. Dozvíte se v něm víc o tom, co obnáší práce vězeňského kaplana, jak víra proměňuje lidské příběhy a proč ne každý návrat za mříže znamená prohru.

SPN nedávno psal o tom, že v Polsku oslavili 20 let pravoslavné Akademie Supraské.

Přečtěte si také

Civilní správce Athosu hovořil o roli pravoslaví v diplomacii

Civilní představitel Svaté hory Athos vyzdvihl na přednášce diplomatický potenciál pravoslaví při sbližování národů a upevňování míru.

Petice za odstoupení canterburské arcibiskupky nasbírala tisíce podpisů

Petice požadující rezignaci canterburské arcibiskupky Sáry Mullayové kvůli udělení řádu příznivci Usámy bin Ládina nasbírala přes 3,7 tisíce podpisů.

Mezinárodní tým chce zachránit 1100 let starý gruzínský chrám

Historickému gruzínskému chrámu na severovýchodě Turecka hrozí zřícení. Odborníci z pěti zemí nyní připravují jeho dokumentaci a budoucí obnovu.

Katolícka univerzita organizuje konferenciu o náboženskom extrémizme

Teologická fakulta Katolíckej univerzity v Ružomberku pripravuje konferenciu o náboženskom extrémizme. Medzi prednášajúcimi bude aj český katolícky kňaz Tomáš Petráček.

O znovuotevření školy na Chalki rozhodne turecké vedení

Turecké ministerstvo školství je připraveno na možné obnovení Teologické školy na Chalki. Konečné rozhodnutí však podle ministra Yusufa Tekina náleží státu a prezidentu Erdoğanovi.

Ve Varšavě zrušili prezentaci komerčního náhradního mateřství

Plánovaná prezentace programů komerčního náhradního mateřství ve Varšavě se po protestech neuskutečnila. Případ znovu otevřel debatu o etických hranicích této praxe.