V Olomouci vystavují pět století architektury v grafice
Zdroj:ČT24
Olomouc – V Arcidiecézním muzeu Olomouc byla otevřena výstava s názvem „Architektura v grafice 16.–18. století“, která představuje nejcennější tisky ze sbírek Muzea umění Olomouc. Expozice ukazuje vývoj zobrazování architektury od renesance až po vrcholné baroko – od technických studií po umělecké veduty měst a krajiny.
Informaci o výstavě zveřejnila Česká televize na svém portálu ČT24, která citovala také ČTK.
Podle kurátorky Muzea umění Heleny Zápalkové výstava přibližuje, jak se z architektonických nákresů stal samostatný umělecký žánr. „Většinou za vydáním alba stál nakladatel, který zaměstnával kreslíře i rytce, aby zhmotnili architektovu vizi nebo zdokumentovali realizovanou stavbu,“ uvedla pro ČT24 Zápalková.
Umění, věda i svědectví doby
Na výstavě jsou k vidění práce významných umělců jako Giovanni Battista Piranesi, Matthäus Merian, Georg Daniel Heumann či Ludovico Ottavio Burnacini, dvorní scénograf císaře Leopolda I.
Kurátorka Zápalková označuje Piranesiho za mimořádnou osobnost, která dokázala propojit architekturu, výtvarné umění i vědu. „Chodil na vykopávky, kreslil si jednotlivé prvky a ty pak využíval ve svých leptaných kompozicích. Byl komplexní osobností – architektem, grafikem i badatelem,“ dodala pro ČT24.
Architektura jako příběh
Jak připomíná mluvčí Muzea umění Tomáš Kasal, grafiky nejsou jen technickými záznamy, ale také svědectvím života své doby. „Na tiscích se odehrávají desítky příběhů – od služebníků, kteří krotí koně, až po nenápadné scény z tehdejšího života,“ uvedl.
Součástí výstavy jsou také ornamentální vzorníky, architektonické traktáty a scénografické návrhy. Zvláštní pozornost je věnována kroměřížské biskupské sbírce, jejíž počátky sahají do konce 17. století. Grafické listy začali olomoučtí biskupové shromažďovat od doby, kdy biskup Karel z Lichtensteinu-Castelcorna založil zámeckou knihovnu v Kroměříži roku 1694.
Výstava potrvá do ledna
Podle informací zveřejněných ČT24 zůstane výstava „Architektura v grafice 16.–18. století“ otevřená do 4. ledna 2026. Nabízí jedinečný pohled na propojení umění, vědy a duchovní kultury střední Evropy.
Přečtěte si také
Stovky věřících v Sofii uctily myrotočivou havajskou ikonu Bohorodice
Do sofijského chrámu svaté Neděle zavítala zázračná havajská Iverská ikona Přesvaté Bohorodice, před níž se během víkendu modlily stovky pravoslavných věřících.
Prezident Vučić navštívil pravoslavný monastýr Rmanj
Srbský prezident Aleksandar Vučić navštívil na svátek proroka Eliáše monastýr Rmanj, kde jej přivítal bihaćsko-petrovacký biskup Sergije.
V Egyptě popravili vraha koptského kněze
Egyptské úřady vykonaly trest smrti nad mužem, který v roce 2022 v Alexandrii zavraždil koptského kněze. Rodina oběti potvrdila dokončení právního procesu.
V Jeruzalémě zatkli šest lidí po útoku na arménský monastýr
Izraelská policie zadržela skupinu radikálů, převážně mladistvých, kteří plivali a házeli kamení na sídlo Arménské církve ve Starém Městě.
Otec Vasyl vypráví: Nevšední cesta ikony Bohorodice do Prahy
Pražská katedrála přivítala přesnou kopii athoské ikony Rychleslyšící. Otec Vasyl Čerepko farníkům s dojetím i úsměvem převyprávěl dramatický příběh její cesty ze Svaté Hory Athos.
Albánský arcibiskup Jan vystoupil na mezináboženském fóru v Tiraně
Arcibiskup Jan zdůraznil, že víra nesmí sloužit jako nástroj rozdělení či fanatismu. Připomněl odkaz zesnulého arcibiskupa Anastasia i historii státního ateismu.