Průzkum: Němečtí katolíci jsou ke své církvi připoutanější než protestanti

Ilustrační obrázek. Zdroj: Photo: Religión Digital (Zenit.org)

Informuje o tom server Zenit.org. Výzkum provedl Mentefactum Institute pro skupinu Fowid (Worldview Research Group) a zúčastnilo se ho asi tisíc věřících z celého Německa. Studie, zveřejněná tento měsíc v Berlíně, ukazuje, že institucionální církev – katolická i protestantská – ztrácí nejen členy, ale i význam v každodenním životě Němců.

Zatímco v roce 2005 by se ke své církvi znovu přihlásilo 62 % dotázaných, letos už jen 39 %. Ještě výraznější pokles se projevil u těch, kteří by členství zvolili „zcela jistě“ – z 36 % na pouhých 16 %. Více než polovina respondentů dnes uvádí, že by se ke církvi pravděpodobně nebo rozhodně znovu nepřipojila.

Podle vedoucího výzkumného týmu Carstena Ferka jde o „historický zlom“. Poprvé po staletích totiž členství v církvi přestává být společenskou normou – křesťané (katolíci i protestanti) dnes tvoří méně než polovinu německé populace.

Církevní instituce si však stále udržují určitou důvěru díky své sociální a charitativní činnosti. Programy jako Caritas (katolická) či Diakonie (protestantská) zůstávají pro většinu Němců symbolem křesťanské etiky. Podle studie by mnozí členové církev opustili, kdyby tyto sociální programy zanikly.

Přestože celková religiozita klesá, 41 % katolíků uvedlo, že by se ke své církvi připojilo znovu, zatímco u Evangelické církve v Německu (EKD) to bylo 36 %.

Studie poukazuje i na výrazný propad mezi ženami – zatímco v roce 2005 dvě třetiny žen deklarovaly, že by v církvi zůstaly, dnes tak činí jen 36 %. U mužů je podíl o něco vyšší – 43 %.

Podle autorů výzkumu stojí německé křesťanství před zásadní výzvou: buď se promění v komunitu smyslu a solidarity, nebo se stane „byrokratickým reliktem minulosti“. Přesto i v sekularizované společnosti přetrvávají hodnoty, které z křesťanství vzešly – solidarita, milosrdenství a pomoc bližnímu.

SPN nedávno informoval, že Sagrada Familia se stala nejvyšším kostelem světa.

Přečtěte si také

Polská církev projednala možnost výuky pravoslavného náboženství ve školách

Polská autokefální pravoslavná církev se zaměřila na změny ve školství a další směřování výuky pravoslavného náboženství v Polsku.

Neděle o marnotratném synu a svěcení svící v katedrále v Michalovcích

Michalovská katedrála sv. Cyrila a Metoděje hostila druhou přípravnou neděli před Velkým postem. Věřící si připomněli cestu pokání a nechali si požehnat hromnice.

Bulharsko schválilo 1,5 milionů euro na silnice k monastýru na Athosu

Vláda uvolní 1,5 milionu eur na pokračování oprav přístupové komunikace k bulharskému monastýru Zograf na Svaté Hoře.

Tři roky po zemětřesení: Obnova chrámu sv. Pavla v Antiochii

Tři roky po katastrofě v Turecku začíná rekonstrukce chrámu sv. Pavla. Projekt má do zničeného města vrátit křesťanskou komunitu i multikulturní tradice.

80 let od mučednické smrti pravoslavných mučedníků Podlasí

Pravoslavná církev v Polsku si v těchto dnech připomíná památku věřících, kteří po druhé světové válce položili život pro svou víru.

Když algoritmy mluví o Bohu: AI a proměna náboženství

Od přípravy kázání až po simulované rozhovory s Ježíšem. Náboženské komunity po celém světě začínají experimentovat s umělou inteligencí, což vyvolává nejen zájem, ale i vážné etické a duchovní obavy.