Nigérie odmítá kritiku USA za pronásledování křesťanů
Zdroj: AFP
O případu informuje agentura Reuters. Nigérijská vláda ve středu ostře reagovala na krok americké administrativy, která ji minulý týden zařadila mezi „země zvláštního zájmu“ kvůli údajnému porušování náboženské svobody. Prezident Donald Trump přitom varoval, že pokud Nigérie „nezastaví zabíjení křesťanů“, Spojené státy mohou podniknout rychlou vojenskou akci.
Ministr informací Mohammed Idris označil americké rozhodnutí za „neopodstatněné“ a zdůraznil, že Nigérie čelí především terorismu, nikoli náboženskému pronásledování. „Jakýkoli narativ naznačující, že stát nečiní kroky proti nábožensky motivovaným útokům, je založen na dezinformacích a vadných datech,“ uvedl na tiskové konferenci.
Podle Idrise vláda prezidenta Boly Tinubua dosáhla od svého nástupu v květnu 2023 výrazných úspěchů v boji proti terorismu. „Tento boj se týká jak muslimů, tak křesťanů. Naší prioritou je ukončit extremismus prostřednictvím vojenské spolupráce, regionální koordinace a dialogu,“ dodal ministr.
Náčelník nigerijského generálního štábu generál Olufemi Oluyede již dříve prohlásil, že země čelí teroristickým útokům, nikoli systematické perzekuci křesťanů. Nigérijská prezidentská kancelář přitom uvedla, že je připravena spolupracovat se Spojenými státy na potírání islamistických povstalců, pokud bude respektována územní suverenita země.
O napětí mezi Washingtonem a Abujou se začalo mluvit poté, co bývalý prezident Donald Trump o víkendu oznámil, že nařídil Pentagonu připravit „možnou vojenskou akci“ proti Nigérii. SPN o tomto prohlášení informoval v článku „Trump pohrozil vojenským zásahem v Nigérii kvůli útokům na křesťany“.
Nigérie, kde žije přes 220 milionů obyvatel rozdělených téměř rovnoměrně mezi muslimy a křesťany, dlouhodobě čelí násilí extremistických skupin, zejména Boko Haram. Analytici upozorňují, že většina obětí těchto útoků pochází z muslimského severu, což podle nich ukazuje, že konflikt má komplexní a nikoli čistě náboženský charakter.
SPN včera informoval: New York má prvního muslimského starostu, stal se jím Zohran Mamdani.
Přečtěte si také
Polská církev projednala možnost výuky pravoslavného náboženství ve školách
Polská autokefální pravoslavná církev se zaměřila na změny ve školství a další směřování výuky pravoslavného náboženství v Polsku.
Neděle o marnotratném synu a svěcení svící v katedrále v Michalovcích
Michalovská katedrála sv. Cyrila a Metoděje hostila druhou přípravnou neděli před Velkým postem. Věřící si připomněli cestu pokání a nechali si požehnat hromnice.
Bulharsko schválilo 1,5 milionů euro na silnice k monastýru na Athosu
Vláda uvolní 1,5 milionu eur na pokračování oprav přístupové komunikace k bulharskému monastýru Zograf na Svaté Hoře.
Tři roky po zemětřesení: Obnova chrámu sv. Pavla v Antiochii
Tři roky po katastrofě v Turecku začíná rekonstrukce chrámu sv. Pavla. Projekt má do zničeného města vrátit křesťanskou komunitu i multikulturní tradice.
80 let od mučednické smrti pravoslavných mučedníků Podlasí
Pravoslavná církev v Polsku si v těchto dnech připomíná památku věřících, kteří po druhé světové válce položili život pro svou víru.
Když algoritmy mluví o Bohu: AI a proměna náboženství
Od přípravy kázání až po simulované rozhovory s Ježíšem. Náboženské komunity po celém světě začínají experimentovat s umělou inteligencí, což vyvolává nejen zájem, ale i vážné etické a duchovní obavy.