Polský Institut národní paměti ocenil ochránce dědictví Kresů
Zdroj: powp.wp.mil.pl
Ve Varšavě se 5. listopadu uskutečnilo slavnostní předávání cen „Semper Fidelis“, které každoročně uděluje polský Institut národní paměti (IPN) osobnostem a institucím zasloužilým o uchování duchovního a kulturního dědictví bývalých východních Kresů. Na ceremonii byl přítomen i zástupce Pravoslavného ordinariátu Polské armády. O účasti pravoslavného duchovenstva na slavnostním večeru informoval web ordinariátu.
Slavnostní galavečer se konal v Paláci Republiky pod záštitou prezidenta Polské republiky Karola Nawrockého. Jeho poselství účastníkům přečetl prezidentský poradce Jan Józef Kasprzyk. Místopředseda IPN Karol Polejowski ocenil přínos laureátů, kteří podle něj „zůstávají věrni polskému dědictví a stávají se kustody národní paměti na bývalých Kresích“.
Ocenění letos získali Dymitr Wojciechowicz, aktivista pečující o polské válečné hroby v Litvě, kněz Marcin Wacław Januś, který působí mezi polskou komunitou na Ukrajině, Regina Awtoniuk, dlouholetá členka spolku Poláků v Bělorusku, a Włada Majewska (1911–2011), známá rozhlasová hlasatelka a kulturní osobnost polského exilu – ta byla oceněna in memoriam.
Kolektivní cenu obdržel také Historický klub „Szlakiem Narbutta“, sdružení mladých badatelů mapujících osudy polských odbojových hrdinů na východních územích. Zvláštní ocenění prezidenta IPN pak putovalo do Muzea Lvova a Kresů, které se zaměřuje na uchování kulturní paměti a tradic polských obyvatel někdejšího Lvova a širšího území Kresů.
Na slavnostním večeru nechyběl ani zástupce Pravoslavného ordinariátu Wojska Polskiego – kaplan poručík Piotr Rajecki.
Termín „východní Kresy“ označuje historická území bývalé Polsko-litevské unie, která se po druhé světové válce ocitla mimo hranice dnešního Polska – především oblasti dnešní Litvy, Běloruska a západní Ukrajiny, kde dlouhodobě žili Poláci, pravoslavní i řeckokatolíci. Cílem ceny „Semper Fidelis“, založené v roce 2019, je ocenit osobnosti a organizace, které se zasazují o uchování kulturní a duchovní paměti těchto regionů a jejich obyvatel.
SPN nedávno informoval o modlitbě za padlé vojáky v pravoslavné katedrále Polské armády.
Přečtěte si také
Polská církev projednala možnost výuky pravoslavného náboženství ve školách
Polská autokefální pravoslavná církev se zaměřila na změny ve školství a další směřování výuky pravoslavného náboženství v Polsku.
Neděle o marnotratném synu a svěcení svící v katedrále v Michalovcích
Michalovská katedrála sv. Cyrila a Metoděje hostila druhou přípravnou neděli před Velkým postem. Věřící si připomněli cestu pokání a nechali si požehnat hromnice.
Bulharsko schválilo 1,5 milionů euro na silnice k monastýru na Athosu
Vláda uvolní 1,5 milionu eur na pokračování oprav přístupové komunikace k bulharskému monastýru Zograf na Svaté Hoře.
Tři roky po zemětřesení: Obnova chrámu sv. Pavla v Antiochii
Tři roky po katastrofě v Turecku začíná rekonstrukce chrámu sv. Pavla. Projekt má do zničeného města vrátit křesťanskou komunitu i multikulturní tradice.
80 let od mučednické smrti pravoslavných mučedníků Podlasí
Pravoslavná církev v Polsku si v těchto dnech připomíná památku věřících, kteří po druhé světové válce položili život pro svou víru.
Když algoritmy mluví o Bohu: AI a proměna náboženství
Od přípravy kázání až po simulované rozhovory s Ježíšem. Náboženské komunity po celém světě začínají experimentovat s umělou inteligencí, což vyvolává nejen zájem, ale i vážné etické a duchovní obavy.