Karol Efraim Sidon získal historicky první Cenu Hany Volavkové

Foto: Archiv pořadatele

Dle informací z portálu Pro kulturu převzal Karol Efraim Sidon ocenění 6. listopadu během benefičního večera pořádaného Židovským muzeem v Praze. Cena nese jméno první poválečné ředitelky muzea Hany Volavkové a je určena jednotlivcům či organizacím, které významně přispívají k uchovávání, rozvoji nebo šíření židovské kultury v českém i mezinárodním prostředí.

Ředitelka Židovského muzea Pavla Niklová uvedla, že ocenění má připomínat hodnoty, jež Hana Volavková celoživotně zosobňovala – toleranci, vzdělanost a paměť. Odkaz této výrazné osobnosti má být podle ní přirozeně propojen s tvůrci, badateli i duchovními, kteří tuto tradici rozvíjejí v nové době.

Sidonovu nominaci uvedl jeho dlouholetý přítel Jiří Daníček, spisovatel a předseda správní rady Židovského muzea. Připomněl, že laureát se stal podobně jako Volavková klíčovou autoritou nejen židovské náboženské obce, ale i širší české společnosti. Zdůraznil Sidonovu osobní statečnost v době totality, jeho občanskou angažovanost i úsilí o svobodu, které jej provázelo celou druhou polovinu 20. století.

Ocenění má podobu bronzové sošky z dílny Jaroslava Róny, která zpodobňuje hebrejské slovo emet – pravda. Předání proběhlo v zaplněném společenském sále Židovské obce v Praze za účasti řady významných hostů, mezi nimiž byli Jiří Drahoš, Jan Dobrovský, Eva Lorencová, Jan Kraus či Zuzana Stivínová.

Karol Efraim Sidon, narozený roku 1942, patří k nejvýraznějším osobnostem českého židovského a kulturního života po roce 1989. Absolvent dramaturgie na pražské FAMU se už v 60. letech představil významnými literárními i dramatickými díly. Jeho román Sen o mém otci i divadelní hra Shapira patří mezi zásadní texty české židovské literatury. Současně byl výraznou osobností disentu a aktivním účastníkem samizdatu. V roce 1992 byl vysvěcen na rabína, stal se nejprve vrchním rabínem Židovské obce v Praze a později vrchním zemským rabínem České republiky. Výrazně se zasloužil o obnovu náboženského života, o návrat tradic i o vzdělávání nové generace.

Cena nese jméno Hany Volavkové, české historičky umění a výrazné osobnosti Židovského muzea v Praze. Volavková se už před válkou věnovala odborné práci v oblasti výtvarného umění a během okupace spoluutvářela sbírky muzea. Roku 1944 byla deportována do Terezína, po válce však stanula v čele muzea a zasloužila se o záchranu i zpřístupnění jeho rozsáhlých sbírek. Její práce na souboru dětských kreseb z Terezína či vybudování památníku obětem šoa v Pinkasově synagoze patří k nejvýznamnějším počinům poválečné éry.

Odkaz Hany Volavkové – odvaha, profesionalita a hluboké odhodlání uchovat židovskou paměť – zůstává dodnes inspirací. Ocenění pro Karola Efraima Sidona potvrzuje, že její ideály pokračují v tvorbě a službě současné generace.

Redakce SPN dříve zveřejnila článek o tom, že Pražané na náměstí Jana Palacha uctili oběti útoků Hamásu na Izrael.

Přečtěte si také

Košická katedrála slávila liturgiu Bielej soboty „Prvého zmŕtvychvstania“

Arcibiskup Juraj viedol jednu z najhlbších bohoslužieb celého cirkevného roka.

James Bond navštívil pravoslavnou bohoslužbu v Řecku

Daniel Craig, světově proslulý představitel Jamese Bonda, byl spatřen v chrámu během Velkého týdne.

Velký pátek v chrámech Česka a Slovenska: Uctění svaté pláštěnice

Pravoslavní věřící v Česku a na Slovensku si během Velkého pátku připomněli utrpení Krista bohoslužbami spojenými s výnosem a uctíváním svaté pláštěnice.

Bulharská církev dnes rozděluje Blahodatný oheň ze Sofie

Kvůli bezpečnostní situaci na Blízkém východě letos nevypravila delegaci do Jeruzaléma.

Pochod pro život prošel Prahou, doprovázely ho protesty

V sobotu 11. dubna prošel centrem Prahy Pochod pro život. Na několika místech došlo k verbálním střetům s odpůrci, policie zadržela pět lidí.

Patriarcha Porfirije sloužil na Velkou sobotu v Pećském patriarchátu

Srbský patriarcha připomněl, že Kristus svou smrtí porazil samotnou moc smrti.