Naděje na znovuotevření semináře na Halki před papežovou cestou do Turecka

Foto: archons.org

Seminář na Halki, který vychoval generace pravoslavných duchovních včetně ekumenického patriarchy Bartoloměje, se stal symbolem boje za náboženskou svobodu v Turecku. Škola byla uzavřena v roce 1971 v rámci omezení soukromého vzdělávání a navzdory opakovaným mezinárodním apelům zůstává dosud neotevřená, informuje agentura AP.

Naděje na změnu vzrostly poté, co turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan o otázce jednal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a naznačil ochotu podniknout potřebné kroky. Turecko dosud spojovalo otevření semináře s požadavky na zlepšení postavení muslimských komunit v Řecku. Mezitím probíhá na Halki rozsáhlá rekonstrukce: část pokojů a dvě učebny jsou již připraveny pro budoucí studenty.

Papež Lev XIV. při své návštěvě zahájené ve čtvrtek jedná s prezidentem Erdoğanem a následně se připojí k patriarchovi Bartolomějovi při připomínce 1700. výročí Nikajského koncilu. Poté bude pokračovat do Libanonu. Arcibiskup Elpidoforos, který vede řeckou pravoslavnou archieparchii Ameriky, uvedl, že Turecko je připraveno učinit „velký krok vpřed“ a že seminář by mohl po padesáti letech znovu přijmout studenty již příští akademický rok.

Budoucnost školy je považována za test přístupu Turecka k náboženským menšinám. Navzdory reformám, které vláda zavádí od roku 2002, zůstávají omezení: oficiálně mohou provozovat vlastní instituce pouze Arméni, Řekové a Židé, jak stanovila smlouva z roku 1923. Ostatní křesťanské komunity se potýkají s obtížemi při registraci eparchií a sakrálních objektů. Situaci zhoršují i občasné útoky, například napadení katolického chrámu v Istanbulu v roce 2024.

Diskusi o náboženské toleranci dále ovlivňuje kontroverzní krok z roku 2020, kdy byla chrámová bazilika Hagia Sofia přeměněna zpět na mešitu. Papež Lva ji tentokrát nenavštíví, přestože jde o historicky zásadní místo pro východní i západní křesťanství.

Návštěvníci semináře na Halki vnímají jeho možné znovuotevření jako příležitost ke zlepšení vztahů mezi Tureckem a Řeckem. Podle arcibiskupa Elpidofora představuje škola „ducha otevřenosti, dialogu a soužití“, který je potřebný nejen pro pravoslavné věřící, ale pro celý svět.

Redakce SPN nedávno informovala o reakci viceprezidenta Vance na výroky papeže o migrační politice.

Přečtěte si také