Mor ve 14. století rozpoutala skrytá sopečná erupce, tvrdí vědci

Ilustrační obrázek.

Nový výzkum publikovaný v prestižním časopise Communications Earth & Environment přináší překvapivé vysvětlení původu jedné z největších katastrof evropských dějin: morové epidemie známé jako černá smrt. Podle vědců z Cambridgeské univerzity, lipského Leibnitzova institutu a dalších světových pracovišť mohla být spouštěčem epidemie silná sopečná erupce, která proběhla kolem roku 1345 a které si tehdejší obyvatelé Evropy vůbec nevšimli. O studii informovala ČT24 s odkazem na ČTK, americká stanice NBC a další světová média.

Erupce způsobila ochlazení i neúrodu. Evropa musela dovážet obilí

Analýza letokruhů stromů, ledových jader z Grónska a Antarktidy i dobových pramenů ukazuje, že sopečný prach a plyny vystřelené vysoko do atmosféry vyvolaly prudké ochlazení klimatu. To vedlo ke zhoršení úrody v Evropě, zejména v hustě osídlených oblastech, jako byly Benátky nebo Janov.

Aby přežili, museli Italové začít masivně dovážet obilí z oblastí kolem Černého a Azovského moře. Zabránili hladomoru, ale tím nechtěně otevřeli dveře katastrofě. Spolu s obilím dorazily do přístavů i krysy nakažené morem. Na jejich srsti žily blechy infikované bakterií Yersinia pestis, které se následně přenesly i na člověka.

Smrtící kombinace hladu, chladu a obchodu

Ve 14. století zabila černá smrt až 60 % populace v některých částech Evropy. Epidemie proměnila ekonomiku, politiku i kulturu celé oblasti. Podle historika Martina Baucha „vládci italských měst považovali dovoz obilí za úspěch“, protože zachránili obyvatele před hladem. „Netušili však, jaké nebezpečí s sebou lodě přivážely,“ uvedl vědec pro ČT24.

Vulkanická erupce byla „spouštěčem“ řetězce katastrof, říká studie

Americká televize NBC zdůrazňuje, že jde o první výzkum, který označuje vulkanickou erupci za klíčový počáteční faktor epidemie. Neví se s jistotou, o jakou sopku šlo, ale podle expertů zřejmě někde v tropické oblasti. „Tento výzkum ukazuje, jak mohou klimatické šoky zcela nepředvídatelně proměnit lidské společnosti,“ uvedla NBC.

Varování pro dnešní globalizovaný svět

Spoluautor studie Ulf Büntgen z Cambridgeské univerzity upozorňuje, že souhra faktorů: klimatická změna, mezinárodní obchod a pohyb lidí je aktuální i dnes. „Pravděpodobnost šíření nemocí přenášených ze zvířat na člověka roste. Viděli jsme to u covidu-19,“ uvedl.Závěry výzkumu tak nejsou jen popisem minulosti, ale i varováním pro současnost.

SPN v září informoval o tom, že patriarcha Bartoloměj varoval před environmentální krizí a „ztrátou posvátného rytmu přírodního času“.

Přečtěte si také