Životy svatých: Svatá Kateřina Alexandrijská

Foto SPN

Svatá Kateřina Alexandrijská patří k nejuctívanějším mučednicím církve. Její příběh spojuje odvahu, vzdělání a neochvějnou víru – a dodnes inspiruje křesťany po celém světě.

Mladá šlechtična, která vynikala moudrostí

Kateřina žila podle tradice na přelomu 3. a 4. století v egyptské Alexandrii, tehdejším centru vzdělanosti. Byla dcerou významného hodnostáře a od dětství studovala řeckou filozofii, rétoriku, literaturu a vědy. Říkalo se o ní, že je nejen krásná, ale i mimořádně inteligentní.

Ve svých 18 letech se setkala s křesťanstvím – podle jedné tradice skrze poustevníka, který jí vysvětlil, že Kristus je „Božská Moudrost“, o níž četla u antických filozofů. Kateřina přijala křest a stala se křesťankou s hlubokou vírou i jasným myšlením.

Proti císaři a proti světu

Za vlády císaře Maximiana začalo tvrdé pronásledování křesťanů. Kateřina – tehdy ještě velmi mladá – se nebála postavit samotnému panovníkovi. Veřejně ho upozornila na bezpráví, kterého se dopouští.

Císař byl její odvahou ohromen a pokusil se ji nejprve přesvědčit, aby víru opustila. Neúspěšně.

Proto povolal padesát největších pohanských učenců, aby s ní vedli disputaci. Kateřina však svým klidem, vzdělaností a argumenty všechny přesvědčila – a podle legendy se mnozí z nich obrátili ke Kristu.

To Maximiana rozlítilo. Kateřina byla uvězněna a podrobena mučení.

„Kateřinské kolo“ – nástroj, který se zlomil

Císař dal připravit čtyři obří kovová kola s noži, určená k jejímu roztrhání. Když byla světice přivedena k nástroji smrti, stalo se něco nečekaného:
kolo se samo od sebe rozlomilo a zničilo.

Tato událost vešla do křesťanské tradice jako „kateřinské kolo“, symbol světice a zároveň znamení Boží ochrany.

Po tomto zázraku byl Maximian ještě tvrdší. Nakonec dal Kateřinu stít mečem.

Kateřina – patronka studentů, filozofů i Prahy

Úcta ke světici se rychle rozšířila po celém křesťanském světě. Dodnes je považována za patronku:

Její jméno nese mnoho chrámů, včetně pražského chrámu sv. Kateřiny Alexandrijské, v němž nedávno proběhla i arcipastýřská liturgie arcibiskupa Michala, o které SPN včera informoval.

Přečtěte si také

Mýty o pravoslaví: Může mít pravoslavný kněz rodinu?

Ano může! V pravoslavné církvi není celibát pro kněze povinný, což je jeden z rozdílů oproti římskokatolické církvi.

Pravoslaví v každodenním životě: Jak zkrotit hříšné myšlenky?

Hříšná myšlenka není váš hřích, dokud jí neotevřete dveře. Naučte se čtyři stadia vnitřního boje podle svatého Paisije.

Životy svatých: Basil Veliký – Otec chudých a tvůrce „města milosrdenství“

14. ledna (1. ledna) si pravoslavná církev připomíná památku svatého Basila Velikého, arcibiskupa caesarejského. 

Pravoslaví jednoduše: Proč mají kněží vousy a dlouhé vlasy?

Pokud potkáte pravoslavného kněze, jednou z prvních věcí, která vás upoutá, jsou jeho dlouhé vousy a často i vlasy stažené do culíku. Zatímco u římskokatolických duchovních je standardem hladce oholená tvář, u pravoslavných kněží to není tak časté.

Životy svatých: Ctihodný Nikiforos Malomocný

4. ledna (24. prosince) si pravoslavná církev připomíná památku ctihodného Nikifora Malomocného († 1964), muže, jehož život byl neuvěřitelnou cestou od naprostého lidského utrpení k zářivé svatosti.

Pravoslaví jednoduše: Proč líbáme ikony?

Často se nás ptají lidé, kteří do chrámu přicházejí poprvé nebo pravoslavnou tradici blíže neznají, co vlastně znamenají gesta, která u věřících vidí - například líbání ikon.