Pravoslavná církev slaví památku svatého Mikuláše Divotvůrce

Ikona (obraz) svatého Mikuláše. Foto: t.me/blagovist_uoc

Přeloženo z ukrajinské redakce SPN. 

Dne 19. prosince slaví Církev památku jednoho z nejuctívanějších svatých pravoslaví – svatého Mikuláše Divotvůrce, arcibiskupa lykijských Myrh. V tento den si věřící připomínají zesnutí svatého Mikuláše.

Jméno tohoto divotvůrce, rychlého pomocníka a přímluvce všech, kteří se k němu utíkají, se proslavilo ve všech koutech země, v mnoha zemích a u mnoha národů.

Svatý Mikuláš se narodil v roce 270 v městečku Patara, které se nacházelo v oblasti Lykie v Malé Asii a bylo řeckou kolonií. Rodiče budoucího arcibiskupa byli velmi zámožní lidé, ale zároveň věřili v Krista a aktivně pomáhali chudým.

Světec se již od dětství plně zasvětil víře a trávil mnoho času v chrámu. Poté, co dospěl, se stal předčítačem a následně knězem v církvi, kde jako představený sloužil jeho strýc, biskup Mikuláš Patarský.

Po smrti rodičů rozdal Mikuláš Divotvůrce veškeré své dědictví chudým a pokračoval v církevní službě. V letech, kdy se vztah římských císařů ke křesťanům stal tolerantnějším, avšak pronásledování přesto pokračovalo, nastoupil na biskupský stolec v Myře. Dnes se toto město jmenuje Demre a nachází se v provincii Antalya v Turecku.

I v biskupské hodnosti zůstal svatý Mikuláš velkým asketou, který byl vzorem krotkosti, laskavosti a lásky k lidem. To bylo obzvláště cenné pro lykijskou církev v době pronásledování křesťanů za císaře Diokleciána (284–305). Biskup Mikuláš, uvězněný spolu s ostatními křesťany, je povzbuzoval a nabádal, aby vytrvale snášeli okovy, mučení a trýznění. Jeho samotného Hospodin zachoval nezraněného. Po nástupu svatého apoštolům rovného Konstantina na trůn se svatý Mikuláš vrátil ke svému stádci.

Navzdory velké mírnosti ducha a čistotě srdce byl svatý Mikuláš horlivým a odvážným bojovníkem Církve Kristovy. V boji proti duchům zla obcházel pohanské svatyně a chrámy v samotném městě Myry i v jeho okolí, ničil modly a obracel pohanské oltáře v prach. V roce 325 se svatý Mikuláš účastnil I. všeobecného sněmu, který přijal Nicejské vyznání víry, a spolu se svatým Silvestrem, papežem římským, Alexandrem Alexandrijským, Spyridonem Trimithuntským a dalšími z 318 svatých otců sněmu vystoupil proti kacíři Ariovi.

Už za svého života se světec proslavil mnoha zázraky. Svou modlitbou ke Kristu zachránil město Myry před strašným hladomorem. Modlil se za námořníky a zachraňoval je před ztroskotáním, vyváděl z vězení nespravedlivě odsouzené. Dobře známý je také příběh, jak arcibiskup zachránil před hanbou tři dívky tím, že jim pomohl k provdání.

Svatý Mikuláš Divotvůrce odešel k Hospodinu v letech 335–351 – přesné datum není známo. Jeho ostatky zůstaly neporušené. Zpočátku odpočívaly v katedrálním chrámu v lykijských Myrách, kde sloužil jako arcibiskup. Vyvěralo z nich myro, které uzdravovalo věřící z různých neduhů. Později byly přeneseny do města Bari v Itálii.

Svatému Mikuláši je v pravoslavném církevním kalendáři věnován více než jeden svátek. 19. prosince (podle občanského kalendáře) si připomínáme den úmrtí světce, 11. srpna jeho narození.

22. května si věřící připomínají přenesení ostatků svatého divotvůrce Mikuláše z lykijských Myrh do Bari, ke kterému došlo v roce 1087.

SPN nedávno informoval, že Pražská eparchie obnovila výplatu mezd duchovním, zatím jen částečně.

Přečtěte si také