Pravoslaví jednoduše: Proč v chrámu zapalujeme svíce?

Foto SPN

Když pravoslavný křesťan vstoupí do chrámu, jeho první kroky obvykle vedou k pultu se svícemi. Tento prostý úkon v sobě nese tři hlavní významy:

Symbol naší oběti

V minulosti lidé přinášeli Bohu to nejcennější z plodů své práce – vosk a olej. Koupě svíce v chrámu je drobnou, dobrovolnou obětí na provoz domu Božího. Svíce, která hoří a stravuje se, symbolizuje, že i my se máme nezištně vydávat pro Boha a své bližní.

Viditelná modlitba

Svatí Otcové učí, že plamen svíce je obrazem naší duše, která má hořet láskou k Bohu. Svíce, kterou zapálíme před ikonou, je naší „prodlouženou modlitbou“. I když z chrámu odejdeme za svými povinnostmi, svíce tam zůstává a svým plamenem symbolicky pokračuje v našem vzývání Boha nebo svatých.

Světlo Kristovo

Svíce nám připomíná Krista, který o sobě řekl: „Já jsem světlo světa.“ Rozptyluje tmu v chrámu stejně, jako Boží milost rozptyluje tmu v našem srdci. Měkký včelí vosk pak symbolizuje poddajnost naší vůle, která má být tvárná a připravená přijmout Boží řád.

Za živé i za zesnulé

V pravoslavném chrámu obvykle najdeme dva typy svícnů:

• Kulaté svícny: Jsou umístěny u ikon svatých a zapalujeme na nich svíce s modlitbou za zdraví a spásu našich blízkých (tzv. za zdraví).
• Čtvercový stůl s křížem (Kanun): Zde zapalujeme svíce s modlitbou za ty, kteří již odešli z tohoto světa (tzv. za upokojení).

Jednoduše řečeno

Zapalování svíce není magický úkon, který by „automaticky“ splnil naše přání. Je to doprovod naší vnitřní modlitby a projev lásky. Bez víry a pokání v srdci zůstává svíce jen hořícím kusem vosku.

SPN dříve psal o významů třech břeven na kříži.

Přečtěte si také