Proč nám nosí dárky Ježíšek?
Foto SPN
Reformační původ „Vánočního dítěte“
Ačkoliv je dnes Ježíšek vnímán především jako symbol katolických Vánoc, jeho původ paradoxně sahá k německé reformaci katolické církve v 16. století. Do té doby nosil dárky svatý Mikuláš už 6. prosince, případně se v některých oblastech nadělovalo až 28. prosince na Den neviňátek. Historická tradice tak propojila dva svátky – Štědrý večer a svátek svatého Mikuláše.
Němečtí protestanté se tehdy stavěli proti uctívání svatých a chtěli popularitu svatého Mikuláše omezit. Historikové se domnívají, že s postavou Christkinda (Ježíška) přišel přímo Martin Luther. Svátek Narození Páně je v křesťanské tradici spojen s Ježíšem jako symbolickým darem lidem, a právě u příležitosti oslavy jeho narození si lidé už v dávných dobách dávali dárky navzájem. Je však důležité podotknout, že pravoslavná tradice postavu Ježíška jako dárce nezná – v pravoslavných zemích dárky nosí jiné postavy, nebo je obdarovávání spojeno s jinými dny.
Ježíšek v českých zemích a boj o přežití
V českém prostředí pochází zmínky o Ježíškovi s dárky ze 17. století, ale plně se tato tradice ujala až v průběhu 19. století. Teprve novověk přinesl spojení dárků s tajemnou vánoční postavou, kterou se ve střední Evropě stal právě Ježíšek. To, že si ho lidé přetvořili do idealizované podoby malého dítěte, je však spíše iluze a snaha o přiblížení svátku celé společnosti, neboť tato podoba má s biblickým Ježíšem společného jen málo.
Nejtěžší zkoušku zažil český Ježíšek během komunistického režimu, kdy se tradiční Vánoce měly změnit podle sovětského vzoru. Symbolem této snahy se stal rozhlasový projev Antonína Zápotockého z roku 1952, ve kterém propagoval Dědu Mráze. Přes veškerou propagandu však české děti dál adresovaly své dopisy Ježíškovi a tradici se podařilo uchovat.
Proč právě 24. prosince?
Tradice obdarovávání přímo o Štědrém dnu úzce souvisí s reformací katolické církve v 16. století, která z tohoto dne udělala okamžik, na který se těší všechny děti. V našich zvycích se ustálilo, že dárky pod stromeček Ježíšek tajně umístí ve chvíli, kdy se na obloze objeví první hvězda.
Zatímco v Anglii nebo Nizozemsku zůstal dárkonošem i po reformaci Mikuláš, Ježíšek ovládl střední Evropu. Kromě Česka a Slovenska dnes přináší nadílku také v Rakousku, Maďarsku, Polsku, Švýcarsku či v jižním Německu.
SPN dříve psal o roli, kterou svatý Mikuláš sehrál na Prvním nicejském koncilu v roce 325.
Přečtěte si také
Polská církev projednala možnost výuky pravoslavného náboženství ve školách
Polská autokefální pravoslavná církev se zaměřila na změny ve školství a další směřování výuky pravoslavného náboženství v Polsku.
Neděle o marnotratném synu a svěcení svící v katedrále v Michalovcích
Michalovská katedrála sv. Cyrila a Metoděje hostila druhou přípravnou neděli před Velkým postem. Věřící si připomněli cestu pokání a nechali si požehnat hromnice.
Bulharsko schválilo 1,5 milionů euro na silnice k monastýru na Athosu
Vláda uvolní 1,5 milionu eur na pokračování oprav přístupové komunikace k bulharskému monastýru Zograf na Svaté Hoře.
Tři roky po zemětřesení: Obnova chrámu sv. Pavla v Antiochii
Tři roky po katastrofě v Turecku začíná rekonstrukce chrámu sv. Pavla. Projekt má do zničeného města vrátit křesťanskou komunitu i multikulturní tradice.
80 let od mučednické smrti pravoslavných mučedníků Podlasí
Pravoslavná církev v Polsku si v těchto dnech připomíná památku věřících, kteří po druhé světové válce položili život pro svou víru.
Když algoritmy mluví o Bohu: AI a proměna náboženství
Od přípravy kázání až po simulované rozhovory s Ježíšem. Náboženské komunity po celém světě začínají experimentovat s umělou inteligencí, což vyvolává nejen zájem, ale i vážné etické a duchovní obavy.