Je jednota víry mezi papežem Lvem a patriarchou Bartolomějem možná?

Papež Lev XIV. a patriarcha Bartoloměj I. se objímají na balkonu patriarchátu po božské liturgii v patriarchálním chrámu svatého Jiří v Istanbulu dne 30. listopadu 2025. Foto: Yasin Akgul/AFP

Papež Lev XIV. a patriarcha Bartoloměj I. se objímají na balkonu patriarchátu po božské liturgii v patriarchálním chrámu svatého Jiří v Istanbulu dne 30. listopadu 2025. Foto: Yasin Akgul/AFP

Gesto papeže Lva XIV. a ekumenického patriarchy Bartoloměje při společné bohoslužbě v Istanbulu vyvolalo pozornost i otázky ohledně reálné možnosti církevní jednoty mezi katolickou a pravoslavnou církví. Informuje o tom komentář Michaela Haynese zveřejněný na serveru The European Conservative.

Papežova návštěva Turecka a účast na připomínce 1700. výročí Prvního všeobecného sněmu v Niceji byla jedním z nejvýraznějších ekumenických gest jeho dosavadního pontifikátu. Společné modlitby a podepsané prohlášení zdůraznily bratrství mezi takzvanými sesterskými církvemi a vůli pokračovat v dialogu o obnově plného společenství.

Oba představitelé ve společném textu uvedli, že jednota církve není výsledkem lidského úsilí, ale Božím darem, o který je třeba pokorně prosit. Zároveň vyjádřili přesvědčení, že připomínka Nicejského sněmu může inspirovat nové kroky na cestě k jednotě.

Podle autora komentáře však deklarace nepřináší žádný konkrétní návrh, jak zásadní rozdíly překlenout. Otázky, jako je chápání papežského primátu, neomylnosti nebo učení o vycházení Ducha svatého, zůstávají otevřené a představují hluboké teologické překážky. Podobně i opakovaně zmiňovaná touha slavit Velikonoce ve stejném termínu naráží na rozdílné kalendářní a liturgické tradice.

Patriarcha Bartoloměj ve svém kázání připustil, že právě tyto otázky jsou předmětem jednání smíšené teologické komise. Zároveň však zaznívá obava, aby snaha o jednotu nevedla k jejímu dosažení za cenu oslabení vlastní identity a víry.

Komentář upozorňuje, že pravoslavná církev vnímá jednotu především jako jednotu v pravdě a víře, nikoli jako kompromis založený na nejnižším společném jmenovateli. Právě tento důraz činí cestu k plnému společenství mimořádně náročnou.

Výsledkem papežovy cesty je podle autora především posílení vzájemné důvěry a dobré vůle. Zda však dialog povede ke skutečné jednotě, ukáže až čas a práce teologů, kteří se musejí vyrovnat s otázkami, jež nelze obejít ani zlehčit.

Dříve SPN informoval o tom, že v Nikáji papež Lev a patriarcha Bartoloměj přečetli Vyznání víry bez filioque.

Přečtěte si také

Bulharský patriarcha zakázal duchovním kandidovat v prezidentských volbách

Patriarcha Daniil rozeslal sofijskému kléru okružní list k volbám 25. října. Připomněl, že duchovní se nesmí účastnit předvolební kampaně.

Část hlavy sv. Jana Křtitele se po 822 letech vrací do Konstantinopole

Biskup z Amiens předal patriarchovi Bartolomějovi ostatek z hlavy sv. Jana Křtitele, která se do Francie dostala během čtvrté křížové výpravy.

Řecký arcibiskup jednal s prezidentem o sociální pomoci a bydlení

Arcibiskup Jeroným se setkal s řeckým prezidentem Konstantinosem Tasulasem. Hlavními tématy jednání byly sociální pomoc a výstavba ubytování pro studenty.

Světová rada církví ocenila udělení Nobelovy ceny míru Navi Pillayové

Světová rada církví přivítala udělení Nobelovy ceny míru jihoafrické právničce Navi Pillayové. Vyzdvihla její dlouholeté úsilí o spravedlnost a ochranu lidských práv.

Bahrajnský korunní princ přijal hlavu Indické pravoslavné církve

Indický pravoslavný katolikos Baselios Marthoma Mathews III. se setkal s bahrajnským korunním princem. Hlavním tématem jednání byla náboženská tolerance a soužití různých vyznání.

Gruzínský patriarcha Šio: Nikdo nehlásal Kristovo božství tak jako Jan

Gruzínský patriarcha Šio III. při bohoslužbě v Tbilisi vyzdvihl víru a odvahu apoštola Jana. Připomněl také 1700 let od přijetí křesťanství v Gruzii.