EU uvalila nové sankce na Írán za represe a pomoc Rusku ve válce

Budova Rada Evropské unie. Otevřené zdroje

Rada Evropské unie 29.ledna rozhodla o zavedení dalších omezujících opatření vůči Íránu. Nový sankční balíček reaguje na pokračující násilné potlačování lidských práv v zemi a na vytrvalou vojenskou podporu, kterou Teherán poskytuje Rusku v jeho útočné válce proti Ukrajině.

Tvrdý postup proti cenzuře a represím

Evropská unie rozšířila sankční seznam o dalších 15 osob a 6 subjektů odpovědných za vážné porušování lidských práv. Mezi nově sankcionovanými figuruje například íránský ministr vnitra Eskandar Momení či generální prokurátor Mohammad Movahedí-Azad. Opatření míří také na vysoké důstojníky Islámských revolučních gard (IRGC) a policie, kteří se podíleli na svévolném zatýkání politických aktivistů a obránců lidských práv.

Sankce dopadly i na subjekty zajišťující státní cenzuru a šíření dezinformací, jako je úřad pro regulaci audiovizuálních médií (SATRA) nebo kybernetická organizace Seraj. Celkem se tak unijní sankce za lidská práva v Íránu vztahují již na 247 osob a 50 subjektů.

Stopka pro íránské rakety a drony

Druhý pilíř sankcí se zaměřuje na íránský zbrojní program. Rada EU uvalila sankce na subjekty klíčové pro vývoj balistických raket a bezpilotních letounů (UAV), které Írán dodává ruské armádě.

Na seznamu nově figuruje společnost Khojir Missile Development and Production, přední entita íránského raketového programu, a firma Sahara Thunder, která slouží jako zástupná společnost pro íránské ministerstvo obrany. EU zároveň zakázala vývoz dalších technologických komponentů a materiálů, které by mohly být použity při výrobě dronů a střel.

„Vojenská podpora Íránu ruské agresi nadále představuje přímou hrozbu pro bezpečnost EU,“ uvedla Rada v oficiálním prohlášení.

Co sankce znamenají v praxi?

Pro dotčené osoby a firmy to znamená:

SPn nedávno informoval, že během lednového zásahu v Íránu zemřelo 36 500 lidí. Uniklé zprávy bezpečnostních složek odhalují mimosoudní popravy i vraždění zraněných v nemocnicích.

Přečtěte si také

Pápežský posol kardinál Zuppi navštívi RF kvôli vojne na Ukrajine

Kardinál Rímskokatolíckej cirkvi navštívi Rusko, aby prediskutoval humanitárne otázky spojené s vojnou na Ukrajine.

Civilní správce Athosu hovořil o roli pravoslaví v diplomacii

Civilní představitel Svaté hory Athos vyzdvihl na přednášce diplomatický potenciál pravoslaví při sbližování národů a upevňování míru.

Petice za odstoupení canterburské arcibiskupky nasbírala tisíce podpisů

Petice požadující rezignaci canterburské arcibiskupky Sáry Mullayové kvůli udělení řádu příznivci Usámy bin Ládina nasbírala přes 3,7 tisíce podpisů.

Mezinárodní tým chce zachránit 1100 let starý gruzínský chrám

Historickému gruzínskému chrámu na severovýchodě Turecka hrozí zřícení. Odborníci z pěti zemí nyní připravují jeho dokumentaci a budoucí obnovu.

Katolícka univerzita organizuje konferenciu o náboženskom extrémizme

Teologická fakulta Katolíckej univerzity v Ružomberku pripravuje konferenciu o náboženskom extrémizme. Medzi prednášajúcimi bude aj český katolícky kňaz Tomáš Petráček.

O znovuotevření školy na Chalki rozhodne turecké vedení

Turecké ministerstvo školství je připraveno na možné obnovení Teologické školy na Chalki. Konečné rozhodnutí však podle ministra Yusufa Tekina náleží státu a prezidentu Erdoğanovi.