Zatčení Dona Lemona otevírá spor o svobodu slova a ochranu bohoslužeb

Foto: AP Photo/Damian Dovarganes

Zatčení amerického novináře Dona Lemona rozpoutalo ve Spojených státech ostrou veřejnou debatu o střetu svobody projevu se svobodou náboženského vyznání. Lemon byl zadržen a následně propuštěn poté, co živě vysílal protest, při němž skupina aktivistů v lednu vnikla do křesťanského chrámu ve městě St. Paul ve státě Minnesota a narušila probíhající bohoslužbu. Informuje o tom deník The Washington Times.

Podle obžaloby federální poroty čelí Lemon spolu s dalšími osobami obvinění ze spiknutí proti právu na svobodu náboženského vyznání a z úmyslného narušení bohoslužby. Vyšetřovatelé uvádějí, že desítky demonstrantů vstoupily do chrámu, zastrašovaly věřící včetně dětí a přinutily shromáždění předčasně ukončit. Někteří účastníci bohoslužby byli podle svědectví nuceni opustit kostel bočním vchodem, přičemž došlo i ke zranění.

Představitelé ministerstva spravedlnosti zdůrazňují, že případ nelze zúžit pouze na otázku svobody projevu. Podle nich je právo na nerušený výkon bohoslužeb základní svobodou, která má stejnou váhu jako svoboda tisku či shromažďování. „Nikdo nemá právo vtrhnout do chrámu během bohoslužby, ať už se považuje za novináře nebo aktivistu,“ zaznělo v reakci úřadů.

Případ komentoval také americký prezident Donald Trump, který uvedl, že o podrobnostech kauzy nemá bližší informace, zároveň však Lemonovo jednání ostře kritizoval. Lemonova obhajoba naopak tvrdí, že jde o bezprecedentní útok na první dodatek ústavy a snahu umlčet kritické novinářství.

Spor tak znovu otevřel širší otázku, kde leží hranice mezi veřejným protestem a ochranou posvátného prostoru. Pro řadu křesťanských komunit je případ varováním, že svoboda vyznání může být v praxi zranitelná, pokud stát nedokáže jasně vymezit, že bohoslužby musí zůstat prostorem pokoje a modlitby, nikoli politického nátlaku.

SPN nedávno informoval o Minneapolis jako místě svědectví víry, solidarity a odporu proti strachu.

Přečtěte si také