O kaplanské misi PCU v Polsku

Otec Serhij Sirenko, vedoucí kaplanské mise Pravoslavné církve Ukrajiny (PCU) ve Varšavě. Zdroj: ZN.UA.

V říjnu 2022 zřídila PCU „Misi kaplanské pomoci věřícím v zahraničí“, aby zajistila bohoslužby pro statisíce ukrajinských uprchlíků. Jedna z největších misí působí ve Varšavě pod vedením Serhije Sirenka. Ten v nedávném rozhovoru pro portál Zerkalo Nedeli vysvětlil, že mise vznikla po konzultaci s ekumenickým patriarchou Bartolomějem jako reakce na uprchlickou vlnu po invazi ruských vojsk.

Podle představeného PCU se ukrajinští věřící často nechtěli účastnit bohoslužeb v místních chrámech Polské autokefální pravoslavné církve (PAPC). „Mezi většinou duchovenstva PAPC panují proruské nálady a lze od nich slyšet kázání o 'ruském světě', což je pro ukrajinské věřící naprosto nepřijatelné,“ uvedl o. Sirenko v rozhovoru.

Spor o kanonické území

Situace je právně složitá. Tomos o autokefalitě z roku 2019 zakazuje PCU zakládat farnosti mimo území Ukrajiny. PCU proto své struktury v zahraničí nenazývá farnostmi, ale „kaplanskými misemi“. Ty v Polsku fungují převážně v prostorách zapůjčených římskokatolickou církví.

Polská pravoslavná církev, která PCU oficiálně neuznává, vnímá tyto aktivity jako narušení svého výsostného území. Metropolita Sáva proto již v listopadu 2025 zaslal oficiální stížnost ekumenickému patriarchovi Bartolomějovi. PCU na tuto stížnost reagovala prohlášením, že její kroky jsou činěny v „krajní nouzi“ kvůli údajně „nekanonickému až nekřesťanskému postoji“ části polské hierarchie vůči ukrajinským uprchlíkům.

Polská pravoslavná církev se však proti tomuto působení ostře ohrazuje a trvá na dodržování kanonického práva. Dne 11. listopadu 2025 se k celé situaci pro polský server eKai vyjádřil otec Jerzy Doroszkiewicz, sekretář metropolitní kanceláře PAPC.

„V souladu se zakládací listinou – Tomosem – takzvaná ukrajinská pravoslavná církev nemá právo působit mimo území Ukrajiny. Navíc v souladu s kánony pravoslavné církve tito 'biskupové a duchovní' nedisponují kanonickým svěcením,“ uvedl Doroszkiewicz.

Tím vysvětlil hlavní důvod, proč PAPC odmítá s představiteli PCU sloužit či je vpouštět k oltářům.

Budoucnost po válce

Ačkoliv jsou mise oficiálně dočasné, Serhij Sirenko připustil, že jejich činnost zřejmě neskončí s posledním výstřelem na frontě. „Chápeme, že část věřících zůstane v zahraničí. Pokud by PAPC uznala PCU, naše mise by se prostě staly jejími farnostmi. Pokud se tak nestane, nikdo naše věřící nenechá napospas osudu,“ dodal Sirenko.

SPN dříve informoval, že polská církev projednala možnost výuky pravoslavného náboženství ve školách.

Přečtěte si také

Pronásledování křesťanů sílí, zvlášť ohroženi jsou pravoslavní v Sýrii

Více než 388 milionů křesťanů po celém světě čelí kvůli své víře vysoké míře pronásledování a diskriminace. Výrazně se zhoršila také situace v Sýrii, kde jsou ohroženy historické pravoslavné komunity.

Patriarcha Bartoloměj Ukrajině: Nejste zapomenuti

Ekumenický patriarcha Bartoloměj připomněl 35. výročí nezávislosti Ukrajiny. Modlil se za oběti války a vyjádřil naději, že se po jejím skončení vrátí do Kyjeva.

Relikvie svaté Anny z Athosu poprvé přivezou do Rumunska

Relikvie svaté Anny z athoského monastýru Kutlumus budou v září poprvé přivezeny do Rumunska. Věřící je budou moci uctít v centru Bukurešti.

Souhrn dne - 24. srpna 2026

Zde najdete všechny zprávy naší redakce za dnešní den, z domova i zahraničí.

Katolické arcibiskupství v Praze prověřuje nevýhodné smlouvy

Pražské katolické arcibiskupství nechalo znovu prověřit starší majetkové a nájemní smlouvy. Podle auditu mohly církvi způsobit ztráty v řádu stovek milionů korun.

Pojišťovna žaluje pravoslavný chrám kvůli požáru po svíčkách

Pojišťovna v americké Alabamě požaduje po řecké pravoslavné farnosti 283 tisíc dolarů. Podle žaloby vznikl při obřadu se svíčkami požár, který poškodil baptistický kostel.