Proč dnes katolíci slaví Velikonoce a pravoslavní ještě ne

Foto: Ricardo Figueira / Euronews

Katolíci po celém světě dnes slaví Velikonoční neděli, nejdůležitější svátek křesťanského kalendáře, připomínající zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Informoval o tom portál Greek Reporter. Ve Vatikánu vedl velikonoční vigilii papež Lev XIV., který ve svém poselství vyzval k míru, solidaritě a překonávání nenávisti ve světě poznamenaném konflikty. Velikonoční oslavy se konají po celém světě a pro věřící představují vrchol liturgického roku.

Pro pravoslavné křesťany, včetně věřících v Česku, však hlavní svátky teprve přicházejí. Letos připadá pravoslavná Pascha na 12. dubna, zatímco katolická Velikonoční neděle vychází na 5. dubna. Tento rozdíl je poměrně častý a souvisí s odlišným způsobem výpočtu data tohoto pohyblivého svátku.

Papež Lev XIV. slouží mši svatou při velikonoční vigilii v bazilice svatého Petra ve Vatikánu, 4. dubna 2026. Foto: EPA/FABIO FRUSTACI via AMNA

Proč se Velikonoce slaví jindy?

Jak vysvětluje Euronews, hlavní roli hrají kalendáře používané v jednotlivých křesťanských tradicích. Katolická církev a většina protestantských církví se řídí gregoriánským kalendářem, který byl zaveden v 16. století za papeže Řehoře XIII. jako přesnější úprava staršího juliánského kalendáře. Právě z něj pravoslavné církve při výpočtu data Paschy nadále vycházejí, a proto se výsledné datum liší.

Rozdíl mezi východní a západní tradicí se ustálil právě po této reformě. Zatímco západní církev přijala nový kalendář, pravoslavný Východ si zachoval původní způsob výpočtu, což vedlo k postupnému rozcházení dat jednotlivých svátků.

Jak se určuje datum svátku?

Samotné datum Paschy se určuje podle pravidla, že připadá na první neděli po prvním jarním úplňku. Protože se však jarní rovnodennost stanovuje podle odlišných kalendářů, vychází i výsledné datum jinak. Rozdíl tak může činit jeden týden, ale někdy i více, v některých případech dokonce několik týdnů.

Podle UNN se data mohou v některých letech shodovat, jako tomu bylo například v roce 2025, kdy všichni křesťané slavili Velikonoce ve stejný den. Nejde však o pravidlo, ale spíše o výjimku. Už v roce 2026 se obě tradice opět rozcházejí a podobné rozdíly se budou objevovat i v dalších letech.

Zajímavostí je, že ne všichni katolíci slaví Velikonoce ve stejný den. Například řeckokatolické církve se při výpočtu řídí východní tradicí a slaví společně s pravoslavnými.

Navzdory rozdílným datům však význam svátku zůstává stejný. Pascha je pro křesťany oslavou vítězství života nad smrtí a naděje, která přesahuje hranice jednotlivých tradic i kalendářních rozdílů.

SPN nedávno informoval o oslavách Paschy na ostrově Syros, které ukazují soužití pravoslavných a katolíků.

Přečtěte si také