Pascha v Albánii spojuje víru, tradici i historickou paměť

Foto: Arbjona Çibuku

Pascha patří v Albánii k významným svátkům, které každoročně slaví pravoslavní i katoličtí křesťané napříč zemí. Informují o tom albánská média, podle nichž mají velikonoční oslavy v zemi nejen náboženský, ale i výrazný kulturní a společenský rozměr.

Pravoslavní křesťané žijí především ve střední a jižní části Albánie, zatímco katolická komunita je tradičně silnější na severu země. Přestože křesťané netvoří většinu obyvatelstva, jejich svátky mají v albánské společnosti významné postavení a jsou oficiálně uznávány státem.

Ústředním bodem oslav je půlnoční paschální bohoslužba, během níž věřící přijímají světlo ze svící a odnášejí si jej do svých domovů jako symbol Kristova Vzkříšení a požehnání. Chrámy se při této příležitosti plní rodinami, dětmi i staršími věřícími, kteří ještě pamatují dobu, kdy bylo veřejné vyznávání víry zakázáno.

Právě historická zkušenost s komunistickým režimem dává albánské Pasše zvláštní význam. Po roce 1967, kdy Albánie vyhlásila sama sebe za „první ateistický stát na světě“, byly chrámy uzavírány nebo ničeny a náboženský život se přesunul do ilegality. Pascha tehdy nezmizela, ale byla slavena tajně v rodinách, často pouze symbolicky zapálenou svící, obarvenými vejci či skromnou slavnostní večeří.

Mnozí pamětníci dodnes vzpomínají na období, kdy i pouhé slavení křesťanských svátků mohlo vést k postihům ze strany státu. Přesto si mnohé rodiny uchovaly základní velikonoční tradice jako projev víry i odporu vůči pronásledování.

Po pádu komunistického režimu v 90. letech se Pascha vrátila do veřejného prostoru a stala se jedním ze symbolů obnovené náboženské svobody v zemi. Vedle duchovního významu dnes připomíná také vytrvalost albánských křesťanů, kteří si svou víru uchovali i v době těžkého útlaku.

Specifikem albánské společnosti je rovněž to, že velikonoční přání si zde běžně vyměňují i lidé různých vyznání, což odráží dlouhodobou tradici pokojného soužití mezi náboženskými komunitami v zemi.

O tomto pokojném soužití věřících promluvil v rozhovoru pro SPN také albánský arcibiskup Jan.


https://www.balcanicaucaso.org/en/cp_article/easter-in-albania-between-faith-and-memory/

Přečtěte si také

Pápežský posol kardinál Zuppi navštívi RF kvôli vojne na Ukrajine

Kardinál Rímskokatolíckej cirkvi navštívi Rusko, aby prediskutoval humanitárne otázky spojené s vojnou na Ukrajine.

Civilní správce Athosu hovořil o roli pravoslaví v diplomacii

Civilní představitel Svaté hory Athos vyzdvihl na přednášce diplomatický potenciál pravoslaví při sbližování národů a upevňování míru.

Petice za odstoupení canterburské arcibiskupky nasbírala tisíce podpisů

Petice požadující rezignaci canterburské arcibiskupky Sáry Mullayové kvůli udělení řádu příznivci Usámy bin Ládina nasbírala přes 3,7 tisíce podpisů.

Mezinárodní tým chce zachránit 1100 let starý gruzínský chrám

Historickému gruzínskému chrámu na severovýchodě Turecka hrozí zřícení. Odborníci z pěti zemí nyní připravují jeho dokumentaci a budoucí obnovu.

Katolícka univerzita organizuje konferenciu o náboženskom extrémizme

Teologická fakulta Katolíckej univerzity v Ružomberku pripravuje konferenciu o náboženskom extrémizme. Medzi prednášajúcimi bude aj český katolícky kňaz Tomáš Petráček.

O znovuotevření školy na Chalki rozhodne turecké vedení

Turecké ministerstvo školství je připraveno na možné obnovení Teologické školy na Chalki. Konečné rozhodnutí však podle ministra Yusufa Tekina náleží státu a prezidentu Erdoğanovi.