Rus se upálil na protest proti válce, úřady smrt tajily

Koláž: Važnyje istorii. Fotografie v pozadí: Lutz Schneider / Wikimedia Commons / CC BY-SA 3.0

Koláž: Važnyje istorii. Fotografie v pozadí: Lutz Schneider / Wikimedia Commons / CC BY-SA 3.0

Šestatřicetiletý ruský programátor Alexandr Okuněv spáchal 24. února 2025, v den třetího výročí zahájení ruské invaze na Ukrajinu, sebevraždu sebeupálením. K činu došlo kolem páté hodiny ranní u památníku 1200 gardistů, kteří padli za druhé světové války. Informuje o tom stanice BBC News | Ruská služba s odkazem na společné vyšetřování serverů Važnyje istorii, Delfi Estonia a LRT.

Podle zjištění novinářů Okuněv před svým činem napsal na sníh červeným sprejem nápis „Ne válce“. Tělo bylo nalezeno náhodným chodcem v 6:40 ráno. Místní úřady se však pokusily událost zcela utajit. Podle zdrojů z evropských zpravodajských služeb vzala případ pod osobní kontrolu starostka města Jelena Djatlovová. Do deváté hodiny ranní bylo tělo odstraněno a nápis na sněhu zlikvidován, takže o tragédii neinformovala místní média, sociální sítě, a dokonce ani příbuzní oběti. O smrti se svět dozvěděl až díky zprávě estonské rozvědky zveřejněné začátkem roku 2026.

Čin Alexandra Okuněva připomíná tragickou oběť Jana Palacha, který se v lednu 1969 upálil v Praze na protest proti okupaci Československa a pasivitě společnosti. Po něm následovali další, jako byl Jan Zajíc či Evžen Plocek. Palachovou přímou inspirací tehdy bylo sebeupálení Thích Quảng Đứca a dalších vietnamských buddhistických mnichů, kteří tímto radikálním způsobem protestovali proti perzekuci buddhistů v Jižním Vietnamu.

Představitelé kaliningradské administrativy na dotazy novinářů k tomuto případu odmítli odpovědět nebo se odvolali na to, že jim výsledky vyšetřování "nešťastné náhody“ nejsou známy.

Jedna z autorek vyšetřování pod zprávou napsala: 

Vím, že se to nečte lehce. Ani mně se to nepsalo snadno. Ale záleží mi na tom, abyste věděli, kdo byl Alexandr Okuněv a jaké protiválečné gesto učinil — bez ohledu na to, jak moc se úřady snažily ho vymazat. Právě k tomu slouží moje práce novináře. Proto existují „Důležité příběhy“ (Važnyje istorii). Vykopáváme fakta, která se stát snaží pohřbít. Uchováváme památku lidí, které se snaží vyškrtnout z historie, jako by nikdy neexistovali."

SPN dříve informoval: Zelenskyj vyhlásil „režim ticha“ od 6. května. Rusko přesto udeřilo

Přečtěte si také

Řecký arcibiskup jednal s prezidentem o sociální pomoci a bydlení

Arcibiskup Jeroným se setkal s řeckým prezidentem Konstantinosem Tasulasem. Hlavními tématy jednání byly sociální pomoc a výstavba ubytování pro studenty.

Světová rada církví ocenila udělení Nobelovy ceny míru Navi Pillayové

Světová rada církví přivítala udělení Nobelovy ceny míru jihoafrické právničce Navi Pillayové. Vyzdvihla její dlouholeté úsilí o spravedlnost a ochranu lidských práv.

Bahrajnský korunní princ přijal hlavu Indické pravoslavné církve

Indický pravoslavný katolikos Baselios Marthoma Mathews III. se setkal s bahrajnským korunním princem. Hlavním tématem jednání byla náboženská tolerance a soužití různých vyznání.

Gruzínský patriarcha Šio: Nikdo nehlásal Kristovo božství tak jako Jan

Gruzínský patriarcha Šio III. při bohoslužbě v Tbilisi vyzdvihl víru a odvahu apoštola Jana. Připomněl také 1700 let od přijetí křesťanství v Gruzii.

Koptská církev poblahopřála Egyptu k výročí říjnového vítězství

Koptská pravoslavná církev poblahopřála egyptskému prezidentovi, armádě a občanům k 53. výročí říjnové války a zdůraznila význam národní jednoty.

Patriarcha Theodor II. slaví 22 let v čele alexandríjského patriarchátu

Alexandrijský patriarcha Theodor II. si připomíná 22. výročí svého zvolení. Při této příležitosti se konalo zasedání synodu věnované budoucnosti církve v Africe.