Patriarcha Daniil podpořil bulharské odmítnutí sankcí proti RPC

Patriarcha Daniil

V bulharském hlavním městě Sofii se v pátek 26. června 2026 uskuteční první oficiální setkání bulharského patriarchy Daniila a členů Posvátného synodu s novým předsedou vlády Rumenem Radevem. Střetnutí v budově Synodního paláce má potvrdit těsnou kooperaci mezi církví a státem, která se projevuje i v jednotném postoji vůči připravovanému jednadvacátému balíčku sankcí Evropské unie proti Rusku. Patriarcha Daniil vyjádřil plnou podporu vládnímu vetu již ráno při svém příchodu na zasedání Synodu, kde odpovídal na otázky novinářů, o čemž informoval řecký portál Orthodoxia News Agency.

„Jedná se rozhodně o odvážný krok a nevěříme, že sankce proti hlavě místní pravoslavné církve dosáhnou zájmu a výsledku, který si myslí ti, kdo sankce ukládají. Myslím, že toto rozhodnutí je správné.“ - vysvětlil patriarcha svůj postoj novinářům.

Hlava bulharské církve rovněž dodala, že institucionální vztahy se státem jsou na vysoké úrovni, což se projevuje i na agendě dnešních jednání:

„Církev je v neustálé interakci se státem a v kooperaci oboustranného zájmu se vždy najde dostatek témat k diskusi.“

Celá situace s blokováním sankcí ukazuje posun v geopolitickém uspořádání uvnitř Evropské unie, pokud jde o snahy sankcionovat nejvyšší představitele Ruské pravoslavné církve. Zatímco v minulých letech tyto snahy soustavně vetovalo Maďarsko vedené Viktorem Orbánem, po tamních volbách a nástupu vlády premiéra Pétera Magyara Budapešť vyjádřila ochotu toto veto stáhnout. Bulharsko, kde nedávné dubnové parlamentní volby s absolutní většinou vyhrála strana exprezidenta a současného nového premiéra Rumena Radeva, naopak teď sankce odmítá. 

Proč Bulharsko sankce blokuje?

Premiér Rumen Radev své rozhodnutí vetovat část sankčního balíčku obhajuje ochranou národních zájmů a historických souvislostí. Podle jeho slov není přípustné, aby sankční opatření poškozovala bulharskou ekonomiku nebo narušovala klíčovou infrastrukturu země.

„Již dříve jsme vyjádřili své stanovisko, že nedovolíme sankce, které způsobují škody a představují riziko pro bulharskou ekonomiku. Mohu poukázat na riziko pro fungování společnosti Lukoil. Mohu poukázat na riziko pro dodávky náhradních dílů pro systém metra v hlavním městě, stejně jako na obavy ministerstva zahraničních věcí týkající se dodávek zboží pro Bulharsko a pro EU jako celek,“ uvedl premiér k ekonomickým dopadům návrhu.

Kromě čistě pragmatických důvodů však Radev zdůrazňuje i hluboký duchovní a historický přesah, který podle něj musí mít v mezinárodní politice své místo. V otázce sankcionování patriarchy Kirilla je bulharský premiér neústupný:

„Nezajímá mě patriarcha Kirill jako takový. Zajímá mě Ruská pravoslavná církev, protože Ruská pravoslavná církev přispěla k našemu osvobození z pětisetletého osmanského otroctví. Zajímá mě celá ruská společnost, která má tuto církev, jež je východní pravoslavná, přesně jako ta naše. Jsme jedna rodina. Bulharsko bude žádat, aby byl patriarcha Kirill ze sankčního balíčku vyloučen.“

Tento vyhraněný kurz vyvolal v Bulharsku vlnu domácí i mezinárodní kritiky. Dvě největší opoziční strany, GERB a Demokratické Bulharsko, obvinily Radevovu vládu, že podřizuje bulharskou zahraniční politiku ruským zájmům a narušuje jednotu Evropské unie. Analytici navíc poukazují na to, že ostatní země EU s pravoslavnou většinou, jako je Řecko a Rumunsko, s uvalením sankcí na moskevského patriarchu bez problémů souhlasily.

I přes tyto spory má však Radevův postoj silnou odezvu u velké části veřejnosti. Podle posledních průzkumů Eurobarometru až 45 % Bulharů protiruské sankce nepodporuje, což je téměř dvojnásobek unijního průměru. Bulharsko by mohlo své veto oficiálně uplatnit během červencového zasedání stálých zástupců EU (Coreper). Pokud se tak stane a nedojde k diplomatické dohodě, patriarcha Kirill i Vagit Alekperov ze sankčního seznamu vypadnou.

SPN dříve informoval: Dne 17. června zablokovalo Bulharsko sankce proti patriarchovi Kirillovi. 

Přečtěte si také