Trump o úderech v Nigérii: „Zachraňuji křesťany po celém světě“

Donald Trumo na konferenci. Screenshot z videozáznamu

Americký prezident Donald Trump v pátek 26. června 2026 oznámil, že ozbrojené síly Spojených států eliminovaly tři nejvýše postavené teroristické vůdce odpovědné za vyhlazování křesťanů v Nigérii. Projev přednesl ve Washingtonu na konferenci Koalice pro víru a svobodu (Faith and Freedom Coalition Conference) v hotelu Washington Hilton, kde popsal nedávné raketové údery jako nutný krok k ochraně náboženské svobody. Zdrojem informací je nigerijský zpravodajský portál Peoples Gazette.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Asian News International (@ani_trending)

Trump ve své řeči ostře odsoudil brutalitu, jaké byli tamní věřící před zásahem ze strany extremistů vystaveni:

„Mají velkou křesťanskou populaci. Byli masakrováni... Tisíce a tisíce lidí byly zabíjeny, děti, ženy, staří lidé, prostě byli vražděni, rozsekáni k smrti.“

Následné vojenské operace podle jeho slov situaci zásadně změnily a zasadily teroristickým strukturám v zemi fatální ránu:

„Jak víte, nedávno jsme udeřili v Nigérii a do značné míry ukončili masakrování velkých křesťanských populací. Vyřadili jsme jejich vůdce, vyřadili jsme jejich druhého vůdce i jejich třetího vůdce.“

Americký prezident se otevřeně přihlásil k roli ochránce ohrožených věřících po celé planetě a dodal:

„Takže zachraňuji křesťany po celém světě... Zachraňuji je tím, že na tyto teroristy narážím velmi násilně a velmi tvrdě. Víme, kde jsou. Ulovíme je a zlikvidujeme je.“

Trump také varoval, že pokud se extremisté pokusí v útocích pokračovat, reakce bude nekompromisní: „Vědí, že pokud zajdou dál, útok bude mnohem větší.“ Celý zásah v africké zemi pak přirovnal k americko-izraelské únorové operaci Epic Fury, při níž byli eliminováni nejvyšší představitelé Íránu, a zopakoval, že Spojené státy nikdy nedovolí Teheránu získat jaderné zbraně.

Podle vojenských údajů provedly síly USA v květnu koordinované nálety na severovýchodě Nigérie, během nichž zahynul zástupce velitele ISIS Abu-Bilal Al-Minuki, rodák ze státu Borno, kterého USA v červnu 2023 zařadily na seznam globálních teroristů. Washington navíc minulý týden vydal sankční seznam cílící na finanční sítě Islámského státu v Evropě, Africe a na Blízkém východě.

Analýza ISS Africa: Politický narativ USA a rizika pro Nigérii

Africký bezpečnostní institut ISS (Institute for Security Studies) již v únoru ve své podrobné analýze upozornil, že americké vojenské operace vykazují vážné nesrovnalosti mezi rétorikou Washingtonu a reálnou bezpečnostní situací na místě. Podle výzkumníka Taiwo Adebaya je Trumpovo tvrzení o zastavení „genocidy křesťanů“ v zemi vyvrácené, neboť zasažený stát Sokoto je převážně muslimský a tamní oběti útoků tvoří hlavně muslimové terorizovaní kriminálními gangy. Žádná z lokalit zasažených americkými nálety navíc nevykazovala aktivitu spojenou s Islámským státem.

Analýza ISS Africa přinesla následující hlavní body kritiky:

Záměrné zkreslování cílů: Nálety v pohraničním lese Bauni ve skutečnosti nezasáhly infrastrukturu Islámského státu, ale cílily na přeshraniční džihádisticko-kriminální skupinu Lakurawa, která je operačně propojena s konkurenční frakcí Boko Haram. USA však tyto cíle záměrně označily za Islámský stát, aby podpořily domácí politický narativ zaměřený na konzervativní a evangelikální voliče v USA.

Chyby tajných služeb a civilní oběti: V oblasti Jabo, která byla rovněž zasažena, neexistují žádné záznamy o přítomnosti teroristů, což vyvolalo vážné obavy mezi místními muslimskými komunitami. Nigerijští představitelé se snažili situaci mírnit tvrzením, že oblast zasáhly pouze padající trosky, což však bezpečnostní činitelé vnímají jako snahu o zakrytí chyb v amerických zpravodajských informacích.

Narušení suverenity pod nátlakem: Souhlas Nigérie s nálety znamenal zásadní odklon od její dlouhodobé politiky odmítání cizích bojových operací na vlastním území. Abuja byla k tomuto kroku dotlačena sílícím tlakem Washingtonu a hrozbami jednostranných sankcí a náletů. Pokud by Nigérie operaci odmítla, riskovala by v USA pověst země, která záměrně nechrání křesťany.

Snaha AFRICOMu o znovuzískání vlivu: Údery v Nigérii jsou vnímány jako snaha amerického vojenského velitelství AFRICOM o prokázání vlastní relevance během druhého Trumpova funkčního období. Vliv USA v regionu výrazně klesl poté, co vojenská junta v Nigeru v roce 2024 nařídila stažení amerických sil z klíčové dronové základny, čehož využilo Rusko k posílení svého vlivu v Sahelu.

Podle institutu ISS představují tyto jednostranné zásahy bez ohledu na lokální kontext obrovské politické riziko, které může v Nigérii dlouhodobě podnítit nebezpečné etnicko-náboženské napětí a sektářské konflikty. 

SPN dříve informoval: V Nigérii odhalili první památník křesťanům zabitým při masakru. V nigerijském státě Benue byl odhalen vůbec první památník obětem náboženského pronásledování. Připomíná 270 obětí loňského masakru ve městě Yelwata.

Přečtěte si také