V Polsku protestovali proti útokům na Ukrajince

"Moje Polsko netluče, neuráží, neštve." Foto: Anita Walczewska / East News

V neděli 9. srpna se ve 22 polských městech konaly demonstrace pod heslem „Nie bądź obojętny" (Nebuď lhostejný), namířené proti rostoucímu násilí vůči Ukrajincům žijícím v Polsku. Akci uspořádala organizace Komitet Obrony Demokracji (Výbor na obranu demokracie, KOD) společně s dalšími skupinami, mimo jiné Amnesty International a nadací Polskie Forum Migracyjne. Pořadatelé uvedli, že reagují na přibývající slovní i fyzické útoky na lidi, kteří se stávají terčem agresivity kvůli svému původu, jazyku nebo vzhledu.

Přibývající útoky

Za poslední týdny počet incidentů vůči Ukrajincům v Polsku citelně narostl. Koncem července byl ve Vratislavi napaden ukrajinský pár kvůli přízvuku, v Gdaňsku muž zaútočil na ukrajinského kolemjdoucího a dva polské místní obyvatele, které označil za „banderovce", a v Poznani se museo zastat Ukrajince napadeného třemi muži šedesátiletý kolemjdoucí, kterého útočníci následně zbili. Podobných případů přibylo i jinde – v Gliwicích došlo k napadení baseballovou pálkou, v Bielsku-Białé byly slovně napadeny ukrajinské děti v autobusu a začátkem srpna policie v Sanoku nalezla před hotelem tělo sedmatřicetiletého ukrajinského občana.

Podle údajů polské policie, přijala policie za prvních šest měsíců roku 2026 celkem 180 hlášení o útocích s národnostním podtextem – meziročně jde o nárůst zhruba o 30 procent a oproti roku 2024 téměř o 35 procent. Server upozorňuje, že jde o počet nahlášených případů, nikoli potvrzených trestných činů.

Politické pozadí

Část komentátorů dává nárůst útoků do souvislosti s vyostřenou rétorikou části pravicových politiků vůči Ukrajině a ukrajinské menšině. Poslanec Grzegorz Braun opakovaně označil kyjevskou vládu za jeden z nejzkorumpovanějších a nejsmrtonosnějších režimů v evropských dějinách, bývalý ministr školství Przemysław Czarnek zase vyzval k dočasnému zastavení unijního financování zbrojení a obnovy Ukrajiny. Předseda KOD Jakub Karyš k tomu na demonstraci uvedl, že s Ukrajinci, kteří se od roku 2022 stali součástí polské společnosti, nelze žít ve vzájemné nenávisti. 

Spor o UPA a Banderu jako součást napětí

Ke zhoršení nálad mezi oběma národy v posledních měsících přispěl i diplomatický spor kolem výkladu ukrajinských dějin. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj 26. května 2026 podepsal dekret, kterým elitní jednotce ukrajinských sil speciálních operací udělil čestný název „Hrdinů Ukrajinské povstalecké armády" (UPA). Zatímco na Ukrajině je UPA připomínána především jako symbol boje za nezávislost a odporu vůči sovětské nadvládě, v Polsku je spojována s volyňským masakrem z let 1943–1945, kdy bylo zabito desítky tisíc polských civilistů a který Polsko označuje za genocidu. Polské ministerstvo zahraničí krok označilo za nepřijatelný, prezident Karol Nawrocki v reakci Zelenskému odebral nejvyšší polské státní vyznamenání Řád bílé orlice a Evropský parlament rozhodnutí kritizoval. Podobně dlouhodobě citlivé je i to, že na západě Ukrajiny nesou po Stepanu Banderovi jméno desítky ulic i řada pomníků, a to i v oblastech, kde během války UPA zabíjela polské civilisty. 

Hlas církví

Na rostoucí napětí mezi Poláky a Ukrajinci reagovali v posledních měsících i představitelé církví. Polští a ukrajinští kardinálové přítomní na červnovém konzistoři v Římě vydali společně s vrchním arcibiskupem Kyjevsko-halyčským Ukrajinské řeckokatolické církve Svjatoslavem Ševčukem společné prohlášení, v němž uvedli, že s bolestí pozorují nárůst vzájemného napětí a oživující se nepřátelské nálady mezi Poláky a Ukrajinci. Signatáři, mezi nimiž byli i polští kardinálové Grzegorz Ryś a Konrad Krajewski, vyzvali k „odzbrojení jazyka" na obou stranách a připomněli výzvy Jana Pavla II. k odpuštění a usmíření mezi oběma národy.

Zástupci polských médií zároveň v posledních týdnech opakovaně poukazují na to, že vedení polské katolické biskupské konference se k jednotlivým útokům veřejně nevyjádřilo. Publicista Tomasz Terlikowski v komentáři pro TVN24 v této souvislosti hovořil o mlčení episkopátu, které podle něj působí, jako by se hierarchové "vzdávali své učitelské role".

Co bude dál

Organizátoři nedělních demonstrací oznámili, že akce „Nie bądź obojętny" má být teprve začátkem širší občanské kampaně na podporu Ukrajinců žijících v Polsku a dalších menšin. Otázkou zůstává, zda na rostoucí napětí zareaguje výrazněji i polský katolický episkopát jako instituce.

SPN dříve informoval: Polský premiér vyzval k ukončení útoků na Ukrajince. Polský premiér Donald Tusk odsoudil útok na ukrajinský pár ve Vratislavi a vyzval k ukončení nenávistných činů vůči Ukrajincům žijícím v Polsku.

Přečtěte si také