Pravoslaví zůstává jedním z pilířů gruzínské společnosti

Ilustrační foto: FB

Pravoslavná víra zůstává významnou součástí života a národní identity obyvatel Gruzie. Podle nejnovějších výsledků sčítání lidu se k pravoslavnému křesťanství hlásí 82 procent obyvatel země. O významu pravoslaví pro gruzínskou společnost píše ve svém komentáři publicista Nugzar B. Ruhadze pro Georgia Today.

Údaje gruzínského statistického úřadu Geostat ukazují, že při sčítání v roce 2024 se za pravoslavné křesťany označilo 3 223 206 lidí, tedy 82 procent obyvatel. Jejich počet oproti roku 2014 vzrostl o 4,1 procenta, jejich podíl na celkové populaci však mírně klesl z 83,4 na 82 procent.

Druhou nejpočetnější náboženskou skupinou jsou muslimové, kterých je podle stejného sčítání přibližně 437 tisíc a tvoří 11,1 procenta obyvatel. Následují věřící Arménské apoštolské církve a katolíci.

Víra jako součást národní identity

Silné postavení pravoslaví v Gruzii souvisí také s dějinami země. Křesťanství zde zakořenilo už ve 4. století a během následujících staletí se úzce propojilo s gruzínskou kulturou, jazykem a národní identitou.

Georgia Today připomíná, že právě církev se v obdobích cizí nadvlády stala jedním z prostředí, kde se uchovávaly domácí tradice, historická paměť a duchovní hodnoty. Významnou roli hrála také v době sovětského režimu a po jeho pádu následovalo výrazné oživení náboženského života.

Pro část obyvatel proto označení „pravoslavný“ nevyjadřuje pouze osobní náboženské přesvědčení. Je zároveň spojeno s příslušností ke gruzínskému národu a jeho dějinám. To platí i pro některé lidi, kteří se pravidelně neúčastní bohoslužeb.

Vysoká důvěra neznamená podporu politického vlivu

Postavení církve ve společnosti je však složitější, než by samotný počet pravoslavných věřících mohl naznačovat. Výzkum CRRC Georgia založený na datech mezinárodního průzkumu ISSP ukázal, že 67 procent respondentů vyjadřovalo církvím a náboženským organizacím vysokou důvěru a alespoň určitou důvěru jim vyjádřilo 88 procent dotázaných.

Současně však 71 procent respondentů uvedlo, že by se náboženští představitelé neměli snažit ovlivňovat rozhodování lidí ve volbách. Podle 42 procent mají církve a náboženské organizace v zemi dokonce příliš velkou moc, zatímco pouze 14 procent se domnívalo, že jí mají příliš málo.

Výzkum tak ukazuje rozdíl mezi důvěrou v církev jako duchovní a společenskou instituci a názorem na její působení v politice. Silnější výhrady k rozsahu jejího vlivu se přitom objevovaly například mezi mladšími respondenty.

Pravoslaví zůstává dominantní

Navzdory proměnám gruzínské společnosti zůstává pravoslavné křesťanství zdaleka nejrozšířenějším vyznáním v zemi. Nejnovější sčítání potvrzuje, že se k němu stále hlásí více než čtyři pětiny obyvatel.

Současně se ale mění prostředí, ve kterém církev působí. Urbanizace, migrace, vzdělávání a společenské změny přinášejí větší rozmanitost názorů, zejména mezi mladšími generacemi. Gruzínské pravoslaví tak nadále představuje významnou součást identity země, zatímco diskuse o hranicích společenského a politického vlivu církve pokračuje.

SPN dříve informoval o novém gruzínském patriarchovi Šiovi III., jehož nástup otevírá novou kapitolu v životě Gruzínské pravoslavné církve.

Přečtěte si také