Křesťané v jižním Libanonu jsou podle CSI „kolaterální škodou"

Křesťané v Libanonu. Zdroj: aa.com.tr

Křesťané v Libanonu. Zdroj: aa.com.tr

Rozhovor přinesl německojazyčný katolický portál CNA Deutsch. Farář Peter Fuchs, z organizace Christian Solidarity International (CSI), v něm popisuje situaci křesťanských pohraničních vesnic v jižním Libanonu, které se podle něj ocitly mezi izraelskou vojenskou ofenzivou a přítomností Hizballáhu.

Jižní Libanon je dlouhodobě místem napětí mezi Izraelem a šíitským hnutím Hizballáh, které v regionu vojensky i politicky dominuje. Žije tam ale i menší, historicky zakořeněná křesťanská komunita (zejména maronité), jejíž vesnice leží přímo v pásmu bojů. Organizace CSI dlouhodobě upozorňuje na postavení pronásledovaných náboženských menšin ve světě.

Podle Fuchse křesťanské zdroje hlásily použití munice s bílým fosforem už na začátku ofenzivy, což kromě domů ničí i sady a olivové háje, na kterých místní hospodaří po staletí. To podle něj vyvolává obavy o dlouhodobé přežití komunity v regionu. Přesto se část rodin do vesnic Ain Ebel, Rmeič a Dabel postupně vrací. Cesta kvůli poškozeným silnicím trvá i osm až deset hodin. V oblasti žije podle jeho odhadu kolem 11 tisíc křesťanů.

Na otázku, zda jde o cílené jednání proti křesťanům nebo jen důsledek konfliktu, Fuchs odpověděl, že postup Izraele i Hizballáhu podle něj redukuje křesťany na kolaterální škodu. Zmiňuje i znesvěcení kříže izraelskými vojáky a méně medializovanou smrt tří mladých libanonských křesťanů zabitých dronem při opravě antény.

Křesťané v Libanonu jsou v první řadě občany státu, který se stal dějištěm izraelské pozemní ofenzívy, již Libanonci kritizují jako porušení své územní celistvosti. Izraelský ministr obrany Israel Katz v březnu při vstupu vojsk oznámil, že chce zemi obsadit až k řece Litani. Obyvatelstvo se prý nesmí vrátit, dokud nebude zajištěna bezpečnost Izraele.

Postup Izraele i Hizballáhu tedy redukuje křesťany na „kolaterální škody“.

V rozhovoru dále komentuje výzvu k odzbrojení Hizballáhu, obavy ze sílícího vlivu Damašku a násilí izraelských osadníků na Západním břehu, na které upozornil i kardinál Pierbattista Pizzaballa.

SPN dříve informoval: Patr. Jan X. jednal s libanonskými metropolity o podpoře vysídlených rodin. Antiochijský patriarchát řešil bezpečnostní krizi, pomoc uprchlíkům z jihu Libanonu i narůstající vlnu emigrace křesťanů.

Přečtěte si také

Řecký arcibiskup jednal s prezidentem o sociální pomoci a bydlení

Arcibiskup Jeroným se setkal s řeckým prezidentem Konstantinosem Tasulasem. Hlavními tématy jednání byly sociální pomoc a výstavba ubytování pro studenty.

Světová rada církví ocenila udělení Nobelovy ceny míru Navi Pillayové

Světová rada církví přivítala udělení Nobelovy ceny míru jihoafrické právničce Navi Pillayové. Vyzdvihla její dlouholeté úsilí o spravedlnost a ochranu lidských práv.

Bahrajnský korunní princ přijal hlavu Indické pravoslavné církve

Indický pravoslavný katolikos Baselios Marthoma Mathews III. se setkal s bahrajnským korunním princem. Hlavním tématem jednání byla náboženská tolerance a soužití různých vyznání.

Gruzínský patriarcha Šio: Nikdo nehlásal Kristovo božství tak jako Jan

Gruzínský patriarcha Šio III. při bohoslužbě v Tbilisi vyzdvihl víru a odvahu apoštola Jana. Připomněl také 1700 let od přijetí křesťanství v Gruzii.

Koptská církev poblahopřála Egyptu k výročí říjnového vítězství

Koptská pravoslavná církev poblahopřála egyptskému prezidentovi, armádě a občanům k 53. výročí říjnové války a zdůraznila význam národní jednoty.

Patriarcha Theodor II. slaví 22 let v čele alexandríjského patriarchátu

Alexandrijský patriarcha Theodor II. si připomíná 22. výročí svého zvolení. Při této příležitosti se konalo zasedání synodu věnované budoucnosti církve v Africe.