Křesťané v Afghánistánu čelí podle analytika hrozbě genocidy

Tálibové. Foto: bb.lv
Článek byl přeložen z ukrajinské redakce SPN.
Přibližně deset tisíc místních křesťanů v Afghánistánu čelí podle humanitárního analytika reálné hrozbě genocidy. Bývalý pracovník humanitární mise Martin Parsons uvedl, že radikálové tajně shromažďují osobní údaje věřících, které by mohly být využity k přípravě rozsáhlého násilí vůči křesťanům. Informuje o tom Christian Today.
Podle analytika prožívá křesťanská menšina v zemi těžké období od návratu Tálibánu k moci v roce 2021. Na rozdíl od prvního období jeho vlády v 90. letech, kdy podle Parsonse radikálové veřejně popravovali křesťany, kteří odmítli zříci se své víry, se současné vedení snaží kvůli mezinárodnímu uznání vystupovat umírněněji. Hrozba pro místní křesťanské komunity však podle něj zůstává velmi vážná.
Zvláštní nebezpečí představují pravidla trestající odpadlictví od islámu. „Islámské právo a nařízení Tálibánu přímo vyžadují zabití těch, které označí za odpadlíky od islámu,“ uvedl Martin Parsons. Podle něj dostává dospělý svéprávný muž, který přestoupí ke křesťanství, tři dny na pokání, poté mu hrozí trest smrti. Ženám má za přestup ke křesťanství hrozit doživotní vězení spojené s pravidelným bitím, zatímco děti mají být zadržovány až do dosažení plnoletosti, kdy jim může být uložen přísný trest.
Dalším faktorem zvyšujícím zranitelnost místních věřících je podle Parsonse skutečnost, že západní vlády v letech 2001 až 2021 jejich existenci prakticky ignorovaly. „To umožnilo Tálibánu popírat samotnou existenci afghánských křesťanů a označovat za odpadlíky dokonce věřící ve druhé či třetí generaci,“ uvedl analytik.
Masovému násilí podle něj v současnosti brání především rozpory uvnitř vedení Tálibánu. Někteří umírněnější představitelé údajně odkládají vykonávání tvrdých trestů, aby neohrozili možnost mezinárodního uznání. Místní odvolací soudy navíc v některých případech nahrazují tresty smrti tresty odnětí svobody.
V Afghánistánu se však podle Parsonse nadále vedou podrobné záznamy o křesťanech, včetně jejich jmen, kontaktních údajů a adres.
Redakce SPN již dříve informovala o situaci křesťanů v jižním Libanonu, kteří jsou podle CSI „kolaterální škodou“.
Přečtěte si také
Řecký arcibiskup jednal s prezidentem o sociální pomoci a bydlení
Arcibiskup Jeroným se setkal s řeckým prezidentem Konstantinosem Tasulasem. Hlavními tématy jednání byly sociální pomoc a výstavba ubytování pro studenty.
Světová rada církví ocenila udělení Nobelovy ceny míru Navi Pillayové
Světová rada církví přivítala udělení Nobelovy ceny míru jihoafrické právničce Navi Pillayové. Vyzdvihla její dlouholeté úsilí o spravedlnost a ochranu lidských práv.
Bahrajnský korunní princ přijal hlavu Indické pravoslavné církve
Indický pravoslavný katolikos Baselios Marthoma Mathews III. se setkal s bahrajnským korunním princem. Hlavním tématem jednání byla náboženská tolerance a soužití různých vyznání.
Gruzínský patriarcha Šio: Nikdo nehlásal Kristovo božství tak jako Jan
Gruzínský patriarcha Šio III. při bohoslužbě v Tbilisi vyzdvihl víru a odvahu apoštola Jana. Připomněl také 1700 let od přijetí křesťanství v Gruzii.
Koptská církev poblahopřála Egyptu k výročí říjnového vítězství
Koptská pravoslavná církev poblahopřála egyptskému prezidentovi, armádě a občanům k 53. výročí říjnové války a zdůraznila význam národní jednoty.
Patriarcha Theodor II. slaví 22 let v čele alexandríjského patriarchátu
Alexandrijský patriarcha Theodor II. si připomíná 22. výročí svého zvolení. Při této příležitosti se konalo zasedání synodu věnované budoucnosti církve v Africe.