Kvůli starým smlouvám mohlo arcibiskupství přijít o stovky milionů

Arcibiskupský palác v Praze. Foto: Wikipedia.org / Creative Commons

Pražské katolické arcibiskupství nechalo znovu prověřit starší majetkové a nájemní smlouvy, které mohly církev připravit o značné finanční prostředky. Informuje o tom portál Christnet.eu s odkazem na podrobná zjištění Deníku N a auditorské analýzy společnosti KPMG, přičemž celkový finanční dopad posuzovaných rozhodnutí dosahuje až stovek milionů korun.

Jedním z hlavních detailně zkoumaných případů je pronájem historické Jindřišské věže v centru Prahy. Její pronájem sahá do roku 2000, kdy budovu vlastnila farnost u kostela sv. Jindřicha. Původní dohoda počítala s tím, že nájemce věž zrekonstruuje a od roku 2013 bude církev pobírat 42 procent z příjmů z podnájmů. Podmínky však zásadně změnil dodatek z roku 2012, který podíl na příjmech nahradil pevným nájemným ve výši pouhých 30 tisíc korun měsíčně platným až do roku 2044. Dokument za arcibiskupství tehdy podepsal generální vikář Michal Slavík a vyjednával jej tehdejší ekonom arcidiecéze Karel Štícha.

Další sporný dodatek z roku 2017, podepsaný nynějším pomocným pražským biskupem Zdenekem Wasserbauerem a Karlem Štíchou, zavázal arcibiskupství nést náklady na opravy pláště, zdiva, krovu či střechy, ačkoliv podle původní smlouvy měl veškeré opravy zajišťovat nájemce. Společnost KPMG přitom odhadla reálné tržní nájemné celé věže na přibližně 370 tisíc korun měsíčně, tedy na více než dvanáctinásobek sjednané částky, čímž vyčíslila ztrátu v řádu desítek milionů. Jednatel společnosti Jindřišská věž Martin Podzimek naproti tomu oponuje, že provoz památky je dlouhodobě ztrátový a dotuje jej ze své rodinné firmy.

Právní analýza, kterou si nechal zpracovat předchozí management, se zabývala rovněž otázkou možné trestněprávní odpovědnosti osob podepsaných pod smlouvami. Dospěla k závěru, že k porušení povinnosti při správě cizího majetku mohlo dojít „s vyšší mírou pravděpodobnosti“. K podání trestního oznámení nakonec vedení nepřistoupilo, mimo jiné kvůli obavám z negativních reputačních dopadů případného trestního řízení. Auditní zpráva poukázala i na další problematické kauzy – například sedmdesátiletý pronájem lukrativních pozemků golfovému areálu či transakci, při níž arcibiskupství prodalo pozemky obci, která je obratem přeprodala se ziskem přesahujícím 120 milionů korun.

V souvislosti s těmito zjištěními postupně opustil své funkce spojené s hospodařením arcidiecéze biskup Zdenek Wasserbauer, jenž na jaře skončil v ekonomické radě, ve sboru poradců i v dozorčí radě Nadace Arietinum, přičemž nadále zůstává pomocným biskupem. Nevýhodnost smlouvy k Jindřišské věži přitom dřívější vedení využívalo jako argument pro její plánovaný prodej. V roce 2022 byla nabídnuta za 75 milionů korun, přičemž magistrát Prahy nabídl 100 milionů, avšak nákup nakonec zrušil kvůli posudku stanovujícímu reálnou cenu na 55 milionů a vysokým očekávaným nákladům na opravy.

Zkušenost s Jindřišskou věží sloužila arcibiskupství jako precedent také při prodeji hotelového komplexu Clara Futura v Dolních Břežanech v roce 2023. Jak již dříve informoval Christnet.eu, tento bývalý arcibiskupský zámek přestavěný za zhruba 250 milionů korun byl prodán bez otevřené soutěže za 308 milionů korun podnikateli Janu Čížkovi, což vyvolalo kritiku médií kvůli absenci transparentnosti.

Současný pražský arcibiskup Stanislav Přibyl nechal celou záležitost znovu prověřit novou externí advokátní kanceláří. V červnu letošního roku navíc arcibiskupství oficiálně stáhло Jindřišskou věž z veřejného prodeje s tím, že o jejím dalším osudu chce vést nové rozhovory s hlavním městem.

SPN dříve informoval: Katolické arcibiskupství v Praze prověřuje nevýhodné smlouvy.

Přečtěte si také