Nálezy pod Chrámem Božího hrobu odpovídají biblickým popisům

Foto: Proto Thema

Nové archeologické nálezy pod Chrámem Božího hrobu v Jeruzalémě přinesly další poznatky o podobě místa v době Ježíše Krista. Italští archeologové zde odkryli pozůstatky starověkého pohřebního areálu, skalní hroby a stopy obdělávané půdy. Informuje o tom řecký deník Proto Thema.

Výzkum probíhal v souvislosti s obnovou podlahy chrámu, která začala v roce 2022. Archeologové pod stavbou nalezli opuštěný lom, části půdy využívané k zemědělství a hroby vytesané přímo do skály. Objevili také stopy spojené s pěstováním olivovníků a vinné révy, které pocházejí z období kolem doby Kristova ukřižování.

Nálezy jsou pozoruhodné především vzhledem k popisu v Janově evangeliu, podle něhož se na místě Kristova ukřižování nacházela zahrada a v ní nový hrob. Také další evangelia uvádějí, že Kristův hrob byl vytesán ve skále. Archeologové navíc potvrdili, že lokalita ležela v 1. století mimo tehdejší jeruzalémské hradby.

Vedoucí vykopávek Francesca Romana Stasolla z římské univerzity La Sapienza uvedla, že výzkumníci skutečně nalezli známky pohřební krajiny. „Evangelium zmiňuje zelenou oblast mezi Golgotou a hrobem a my jsme tato obdělávaná pole našli,“ uvedla.

Výzkum ukázal také další historii místa. Jeden z hrobů byl ve 2. století zakryt římskou stavbou z období císaře Hadriána. Za císaře Konstantina byla tato stavba odstraněna a hrob se následně stal součástí křesťanského poutního místa.

Archeologové zdůrazňují, že samotné nálezy nemohou definitivně prokázat, že jde o Kristův hrob. Potvrzují však, že podoba oblasti odpovídá několika podstatným prvkům novozákonního popisu a že místo bylo jako významná křesťanská svatyně uctíváno již v prvních staletích křesťanství.

SPN dříve informoval o aramejském nápisu, který odhalil, že Mithrův chrám uzavřeli křesťané.

Přečtěte si také