Babiš zpochybnil dotace soukromým a církevním školám: Shrnutí reakcí

Premiér A. Babiš a ministři životního prostředí I. Červený a práce a sociálních věcí A. Juchelka na tiskové konferenci po schůzi vlády, 7. září 2026. Zdroj: vlada.gov.cz

Premiér Andrej Babiš (ANO) po pondělním jednání vlády veřejně zpochybnil, proč stát ročně posílá soukromým a církevním školám přibližně 20 miliard korun, když v zemi existuje síť veřejných škol. Podle jeho slov:

"Možná by mohl vysvětlit (Plaga) občanům, proč dáváme 20 miliard Kč ročně pro privátní školy, proč dáváme peníze církevním školám. Vždyť jsme tady měli restituce za 165 miliard. Pamatujete, jak proběhli, kdo byl předseda sněmovny, jak to tam podvodně odhlasovali a dostali cenu za prodražené ceny pozemku a lesu. […] Proč bysme jim měli dávat? My tady máme veřejné školy. Ano. (...)Tady je jedna privátní škola nedaleko od úřadu vlády. Ta nedostává peníze, ale tam je školné 800 000, musíte zaplatit v květnu, aby vás vzali v září.“"

(Pozn.red. Financování soukromých a církevních škol v současnosti upravuje zákon (č. 306/1999 Sb.), případná změna by tedy vyžadovala novelu.)

Postoj vlády a ministra školství

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) náklady vyčíslila na přibližně 21 miliard korun ročně a uvedla, že "jde o podnikání jako každé jiné", u kterého je namístě diskutovat o snížení nebo restrukturalizaci výdajů. Podle jejích slov ale úplné zrušení financování aktuálně není na stole.

Ministr školství Robert Plaga (ANO) se debatě o změně nebrání, zároveň ale trvá na tom, že podle současné platné legislativy v návrhu rozpočtu na rok 2027 chybí zhruba tři miliardy korun, které stát musí soukromým a církevním školám ze zákona zajistit. Připomněl, že soukromé školy nejsou jen drahé instituce pro majetné rodiny – v některých regionech podle něj zajišťují kapacity nebo obory (včetně speciálního školství), které veřejné školy nenabízejí. 

Reakce církve

Plzeňský biskup Tomáš Holub, předseda Komise pro katolickou výchovu České biskupské konference, na síti X reagoval:

„Jako zodpovědný za církevní školství reaguji na premiéra Babiše: Snížení normativu pro žáky našich škol by znamenalo vedle dalších škod i vyšší výdaj pro stát. Církve budou nuceny uzavřít své školy a stát bude platit vedle normativu na žáka i infrastrukturu teď placenou církví," napsal na Xku Tomáš Holub.

Reakce ředitelů škol

Ředitelé oslovení ČTK shodně popisují hrozbu zániku škol. Ředitelka Církevního gymnázia a Církevní základní školy Německého řádu v Olomouci Lenka Jedličková uvedla, že by se školné na základní škole muselo zvýšit ze současných 6 tisíc korun ročně na přibližně 130 tisíc korun, což by podle ní pravděpodobně znamenalo konec školy. Podobně se vyjádřila i ředitelka soukromé školy v Sokolově Bínová, podle níž si škola nemůže dovolit nastavit školné na stovky tisíc korun. Ředitelé v Ústeckém kraji navíc upozorňují, že jejich školy často navštěvují děti z chudších rodin, pro které by zavedení vysokého školného znamenalo zásadní komplikaci.

Šéfka soukromé základní školy V Pohybu Gieslerová v rozhovoru pro Aktuálně.cz varovala, že omezení financování by paradoxně mohlo ze soukromého školství udělat mnohem elitnější záležitost, než jaké je dnes, protože by k němu měly přístup jen majetné rodiny.

Reakce opozice a koalice

Ve Sněmovně se do Babišových výroků ostře opřel bývalý ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), který premiérovi vyčetl, že financování soukromých a církevních škol "vůbec nerozumí", protože kdyby žáci místo do těchto škol chodili na obecní, stálo by to stát podle něj víc. 

Financování soukromých a církevních škol @AndrejBabis vůbec nerozumí. Jinak by věděl, že kdyby děti místo do těchto škol chodily do obecních, stálo by nás to víc. A rád vysvětlím proč. Mrkněte na video. pic.twitter.com/skdxXybxAD

— Marian Jurečka (@MJureka) September 9, 2026

Na rozdíl od opozice koaliční partneři ANO – SPD a Motoristé sobě – tlačí spíš opačným směrem, tedy k dalším úsporám. Podle Hospodářských novin obě strany považují navrhovaný schodek rozpočtu za příliš vysoký a chtějí ho snížit o desítky miliard korun, mimo jiné právě prostřednictvím škrtů ve školství. Zástupci Motoristů kvůli tomu jednali přímo s ministrem Plagou. Ministr pro sport Boris Šťastný (Motoristé) potvrdil, že koalice směřuje ke snižování schodku, konkrétní opatření ale zatím nechtěl specifikovat.

Co říká zákon a čísla

Nárok na státní peníze mají ze zákona jak soukromé, tak církevní školy, jen se počítají jinak. Většina z avizovaných 20 miliard korun jde soukromým školám, církevním připadá zhruba pětina. U soukromých škol navíc stát platí jen 60 procent toho, co by stálo vzdělání stejného žáka na veřejné škole – tedy pořád méně, ne víc.

Premiér Babiš na kritiku zatím reagoval tím, že se o konečné podobě rozpočtu na rok 2027 bude ještě jednat, a trvá na tom, že jde v jeho očích primárně o otázku, proč by měl stát platit soukromému sektoru, který si od rodičů zároveň vybírá školné, když paralelně existuje bezplatná síť veřejných škol. Zda a jak se systém financování nakonec změní, tak zůstává nejspíš otevřené a bude předmětem dalších jednání koalice.

SPN dříve informoval: Babiš zpochybnil státní financování církevních škol. Zástupci církevního školství varují, že omezení podpory by mohlo vést k výraznému zvýšení školného nebo k zániku některých škol.

Přečtěte si také