Otec hasiče, který zahynul na Krétě: Víra mi dává naději na setkání
Řecký kněz Emmanouil Diamantakis přišel při ničivém požáru na Krétě o svého 25letého syna Pantelise. V těžké zkoušce mluví o víře ve vzkříšení, ale také o odpovědnosti státu za bezpečnost hasičů.
O hluboce osobním svědectví otce Emmanouila Diamantakise, jehož syn Pantelis zahynul při hašení rozsáhlého požáru v oblasti Rethymna na Krétě, informovala agentura Orthodoxia News Agency s odkazem na rozhovor pro řecký list Kyriakatiki Dimokratia. Kněz v něm popsal poslední rozhovor se synem, cestu do nemocnice i to, jak mu v nejtěžších chvílích pomáhá víra v Boha a naděje na vzkříšení.
Pantelis Diamantakis byl 25letým sezonním hasičem. Při požáru v Rethymnu zahynul společně s 58letým hasičem Emmanuilem Stratidakisem. Řecký hasičský sbor následně uvedl, že 29. červenec byl pro jeho příslušníky mimořádně tragickým dnem. Při požárech tehdy přišli o život celkem tři hasiči.
Podmínky při zásazích byly podle hasičského sboru mimořádně náročné. Silný vítr a hustý kouř způsobovaly téměř nulovou viditelnost a na některých místech rychlost větru přesahovala 100 kilometrů za hodinu. Jen u požárů v oblasti Rethymna zasahovalo 296 hasičů, 15 týmů lesních komand a 66 vozidel.
„Byl pro nás neocenitelným Božím darem“
Otec Emmanouil uvedl, že se synem hovořil krátce poté, co požár vypukl. Pantelis mu řekl, že už míří k zásahu. Otec ho varoval, aby neriskoval, protože vzhledem k síle větru považoval situaci za mimořádně nebezpečnou.
Když byli později s manželkou vyzváni, aby přijeli do nemocnice, tušil podle svých slov, co se stalo. Přibližně 45 minut dlouhou cestu absolvovali mlčky.
Jako kněz, který slouží téměř třicet let, se v následujících dnech opíral především o svou víru. Přiznal, že i on prožíval chvíle vnitřního zápasu a především obrovskou lidskou bolest. Otázku „proč“ však svěřil Bohu.
„Vždy je víra v Boha první, nejdůležitější a rozhodující oporou člověka v jakékoli zkoušce, kterou prochází,“ uvedl.
Naději nachází především v křesťanské víře ve vzkříšení a věčný život. Smrt svého syna proto nevnímá jako definitivní rozloučení. Kdyby dnes mohl Pantelisovi říci jedinou větu jako otec, řekl by mu, že byl pro rodinu „neocenitelným Božím darem“.
Arcibiskup Evgenios: Položili život při plnění povinnosti
Poslední rozloučení s Pantelisem se konalo 30. července v chrámu svatého Nektaria ve Fourfourasu. Podle deníku Kathimerini se pohřbu zúčastnili příbuzní, přátelé, kolegové i místní obyvatelé.
Krétský arcibiskup Evgenios při obřadu připomněl oběť obou hasičů. „Dali všechno, co měli, ve snaze zachránit lidské životy, majetek a naši zemi. Padli při plnění své povinnosti, hrdinsky,“ uvedl.
Arcibiskup zároveň vyzval k odpovědnosti za přírodní prostředí. Zemi, kterou člověk dostal od Boha, je podle něj třeba milovat, chránit a pečovat o ni.
„Stát se nemůže omezit na přání“
Otec Emmanouil však vedle osobního svědectví vyslovil také vážnou výzvu řeckým státním institucím. Podle něj nestačí po každé tragédii pouze vyjádřit přání, aby podobné oběti byly poslední.
„Stát se svými organizovanými strukturami a odpovědností vůči občanům se nemůže omezovat na přání,“ zdůraznil. Po tragédiích musí podle něj následovat vyhodnocení, vyšetření a změny v systému.
Zvláštní pozornost věnoval výcviku hasičů, o kterém podle svých slov hovořil i se svým synem. Kriticky se vyjádřil zejména k systému sezonních hasičů a zdůraznil, že samotné obléknutí nových lidí do uniformy nestačí k tomu, aby se z nich stali připravení členové jednotek.
Navrhl proto systém nepřetržitého vzdělávání a pravidelných seminářů vedených zkušenými příslušníky hasičského sboru. Lepší výcvik společně s potřebnou disciplínou by podle něj mohl nejen zvýšit efektivitu zásahů, ale především výrazně snížit počet obětí při výkonu služby.
Přes vlastní ztrátu má otec Emmanouil naději v mladou generaci. Věří, že hodnoty solidarity, služby, odpovědnosti a oběti mohou mezi mladými lidmi stále nacházet své místo. Rodičům hasičů pak vzkázal, aby svou naději vkládali v Boha, ale současně požadovali takové vybavení a podmínky, které jejich dětem pomohou vracet se ze zásahů bezpečně domů.
SPN nedávno informoval o významu osudného 23. srpna pro monastýr svaté Kateřiny na Sinaji.
