20 citátů Blaženějšího Metropolity Onufrije o Velkém postu

Blahoslavenější metropolita Onufrij. Foto: otrada.net

«Veliký půst otevírá duchovní oči a dává možnost vidět sebe pravého před Bohem, analyzovat a napravit sebe ve světle přicházející věčnosti».

*   *   *

«V kvantitativním měření je Veliký půst duchovní desátou částí z ročního cyklu našeho života. To je naše oběť Bohu». 

*   *   *

«Usilujme o to, aby tento půst byl pro nás všechny, drazí bratři a sestry, časem milosrdenství a milosti: utřeme slzy plačícím, potěšíme truchlící, zahalíme láskou všechny, kdo to potřebují. Tehdy zlo, které zahalilo mraky temnoty naši vlast, se určitě rozptýlí sluncem vítězné Božské spravedlnosti».

*   *   *

«S pomocí modlitby a půstu se člověk duchovně zdokonaluje a stává se schopným vidět a pochopit ta velká utrpení a hrdinství, které pro naše spasení vykonal náš Spasitel. Kdo vystoupí s křížem na Golgotu, ten může okusit i radosti Světlého Kristova Vzkříšení».

*   *   *

«Ať plody našeho postění jsou rozmnožení lásky, ukončení nepřátelství a krveprolití, vykořenění nenávisti a veškeré zloby, abychom, důstojně procházející duchovním úsilím, byli mrtví pro hřích a živí pro Boha v Kristu Ježíši, našem Pánu (Řím. 6:11)».

*   *   *

«Veliký půst – to je zvláštní čas, který nás, podle vzoru evangelijního podobenství, vrací z daleké země hříchu do domu Nebeského Otce».

*   *   *

«Je důležité si pamatovat: smysl půstu spočívá v zdržení se nejen od tučné stravy, ale i od hříšných myšlenek a přání. Je nezbytné, aby se postily všechny naše smysly a údy – zrak, sluch, jazyk, ruce a nohy, vzdálivše se od všeho prázdného a nepotřebného».

*   *   *

«Aby půst nebyl redukován pouze na jedno léčebné hladovění, je nutné ho spojit s modlitbou, pokáním a přijímáním. Jen tak čistí své srdce a spojují se s Pánem Ježíšem Kristem, posvěcujíce jak duši, tak tělo».

*   *   *

«Správný půst se koná v trpělivosti, lásce a pokoře».

*   *   *

«Zdržení se jídla – to je pouze prostředek k dosažení hlavního cíle – změny, očištění, uzdravení duše a přiblížení se k Bohu. Pokud se postíme pouze navenek, ale v srdci panuje podráždění, odsuzování, povyšování, závist a podobně, pak jsme farizeové a pokrytci. Takový půst duchovní prospěch nepřináší».

*   *   *

«Čas půstu – to je také čas milosrdenství a pomoci těm, kdo trpí. Podívejte se kolem sebe: mezi příbuznými, sousedy a kolegy najdete ty, kteří potřebují slova útěchy a soucitu. Buďte pozorní k těm, které vám Pán posílá, a prokazujte jim své milosrdenství».

*   *   *

«Není možné považovat půst za zákaz. Půst – to je jeden z dobrovolných prvků duchovní praxe, a dodržování půstu – to je vyjádření našeho poslušnosti Pánu a Jeho Svaté Církvi».

*   *   *

«Půst – to je čas nápravy svých chyb, svých slabostí, překonávání svých nedostatků, duchovního uzdravení, čas putování k Bohu, a ne odchodu od Něj. A v tom nám pomáhá tělesné zdržení a modlitba».

*   *   *

«Půst a modlitba – to jsou dvě křídla, která přibližují člověka k Bohu, pomáhají mu se očistit a dát ve své duši místo pro Boží milost. A blažený je ten člověk, který s horlivostí koná půst a modlitbu». 

*   *   *

«Půst není náhodou nazýván jarem duchovním. A jaro je vždy radostné pro člověka. Půst nás přibližuje k Bohu, pomáhá nám obnovit v sobě Boží obraz, znetvořený hříchem, pomáhá nám stát se bohopodobnými».

*   *   *

«Půst je třeba konat ne v zoufalství, ne v smutku, ale s jasnou tváří. Spasitel nás učí, jak se máme postit. V evangeliu se říká, abychom umyli svou tvář, pomazali svou hlavu olejem, abychom se ukázali postícími se před Bohem, a ne před lidmi».

*   *   *

«Půst – to je čas intenzivní práce na sobě. V tomto období by mělo být tělesné zdržení větší než kdy jindy, také modlitby by mělo být více, než obvykle konáme. Ale přitom je třeba umět cítit svou míru a snažit se ji nepřekračovat. Protože každá extrémnost je škodlivá».

*   *   *

«Nejdůležitějším cílem půstu je pokora před Bohem. Člověk, který je pokorný před Bohem, vždy usiluje o dobro. Nedostatek pokory plodí pýchu, nepřátelství, odpor, války, kterých je, bohužel, v našem světě dnes velmi mnoho».

*   *   *

«Pamatujte, že jsme povoláni se změnit a proměnit. Veliký půst je jakýmsi laděním pro nastavení duše na duchovní tón. A tento tón musíme udržovat co nejdéle i po skončení Svaté Čtyřicítky».

Přečtěte si také

Pravoslaví v každodenním životě: O penězích

Pohled pravoslavné církve na bohatství bývá často pochopen chybně jako absolutní oslava chudoby. Skutečnost je však hlubší: peníze nejsou zlé, nebezpečím je náš vztah k nim.

Pravoslaví jednoduše: Proč se v pravoslaví neprovádí kremace?

Při pohřbech pravoslavných křesťanů si můžete všimnout dvou věcí: rakev bývá během obřadu otevřená a církev zásadně odmítá kremaci (zpopelnění). Proč je pro pravoslaví tak důležité uložit tělo do země vcelku?

Mýty o pravoslaví: Svatí byli dokonalí lidé, kteří nikdy nehřešili

Často si představujeme svaté jako nehybné postavy z ikon, které se narodily s gloriolou a nikdy nepoznaly lidskou slabost. Tento mýtus však popírá samotnou podstatu pravoslavné spirituality.

Pravoslaví v každodenním životě: Co když je pro mě půst moc těžký?

Půst se blíží a s ním i obavy, zda ho zvládneme. Důležité je pochopit, že Církev od nás nežádá výkony pouštních mnichů, ale upřímnou snahu o uzdravení duše.

Smysl křesťanského mučednictví

Jak lze mluvit o nevystižitelném a nepopsatelném Bohu?

Mýty o pravoslaví: Půst je jen církevní dieta

Mnoho lidí si myslí, že půst je pouze seznamem zakázaných potravin nebo formou náboženské diety. Realita je taková, že bez duchovního obsahu nemá samotné nejedení masa z pohledu církve žádný smysl.