20 citátů Blaženějšího Metropolity Onufrije o Velkém postu

Blahoslavenější metropolita Onufrij. Foto: otrada.net

«Veliký půst otevírá duchovní oči a dává možnost vidět sebe pravého před Bohem, analyzovat a napravit sebe ve světle přicházející věčnosti».

*   *   *

«V kvantitativním měření je Veliký půst duchovní desátou částí z ročního cyklu našeho života. To je naše oběť Bohu». 

*   *   *

«Usilujme o to, aby tento půst byl pro nás všechny, drazí bratři a sestry, časem milosrdenství a milosti: utřeme slzy plačícím, potěšíme truchlící, zahalíme láskou všechny, kdo to potřebují. Tehdy zlo, které zahalilo mraky temnoty naši vlast, se určitě rozptýlí sluncem vítězné Božské spravedlnosti».

*   *   *

«S pomocí modlitby a půstu se člověk duchovně zdokonaluje a stává se schopným vidět a pochopit ta velká utrpení a hrdinství, které pro naše spasení vykonal náš Spasitel. Kdo vystoupí s křížem na Golgotu, ten může okusit i radosti Světlého Kristova Vzkříšení».

*   *   *

«Ať plody našeho postění jsou rozmnožení lásky, ukončení nepřátelství a krveprolití, vykořenění nenávisti a veškeré zloby, abychom, důstojně procházející duchovním úsilím, byli mrtví pro hřích a živí pro Boha v Kristu Ježíši, našem Pánu (Řím. 6:11)».

*   *   *

«Veliký půst – to je zvláštní čas, který nás, podle vzoru evangelijního podobenství, vrací z daleké země hříchu do domu Nebeského Otce».

*   *   *

«Je důležité si pamatovat: smysl půstu spočívá v zdržení se nejen od tučné stravy, ale i od hříšných myšlenek a přání. Je nezbytné, aby se postily všechny naše smysly a údy – zrak, sluch, jazyk, ruce a nohy, vzdálivše se od všeho prázdného a nepotřebného».

*   *   *

«Aby půst nebyl redukován pouze na jedno léčebné hladovění, je nutné ho spojit s modlitbou, pokáním a přijímáním. Jen tak čistí své srdce a spojují se s Pánem Ježíšem Kristem, posvěcujíce jak duši, tak tělo».

*   *   *

«Správný půst se koná v trpělivosti, lásce a pokoře».

*   *   *

«Zdržení se jídla – to je pouze prostředek k dosažení hlavního cíle – změny, očištění, uzdravení duše a přiblížení se k Bohu. Pokud se postíme pouze navenek, ale v srdci panuje podráždění, odsuzování, povyšování, závist a podobně, pak jsme farizeové a pokrytci. Takový půst duchovní prospěch nepřináší».

*   *   *

«Čas půstu – to je také čas milosrdenství a pomoci těm, kdo trpí. Podívejte se kolem sebe: mezi příbuznými, sousedy a kolegy najdete ty, kteří potřebují slova útěchy a soucitu. Buďte pozorní k těm, které vám Pán posílá, a prokazujte jim své milosrdenství».

*   *   *

«Není možné považovat půst za zákaz. Půst – to je jeden z dobrovolných prvků duchovní praxe, a dodržování půstu – to je vyjádření našeho poslušnosti Pánu a Jeho Svaté Církvi».

*   *   *

«Půst – to je čas nápravy svých chyb, svých slabostí, překonávání svých nedostatků, duchovního uzdravení, čas putování k Bohu, a ne odchodu od Něj. A v tom nám pomáhá tělesné zdržení a modlitba».

*   *   *

«Půst a modlitba – to jsou dvě křídla, která přibližují člověka k Bohu, pomáhají mu se očistit a dát ve své duši místo pro Boží milost. A blažený je ten člověk, který s horlivostí koná půst a modlitbu». 

*   *   *

«Půst není náhodou nazýván jarem duchovním. A jaro je vždy radostné pro člověka. Půst nás přibližuje k Bohu, pomáhá nám obnovit v sobě Boží obraz, znetvořený hříchem, pomáhá nám stát se bohopodobnými».

*   *   *

«Půst je třeba konat ne v zoufalství, ne v smutku, ale s jasnou tváří. Spasitel nás učí, jak se máme postit. V evangeliu se říká, abychom umyli svou tvář, pomazali svou hlavu olejem, abychom se ukázali postícími se před Bohem, a ne před lidmi».

*   *   *

«Půst – to je čas intenzivní práce na sobě. V tomto období by mělo být tělesné zdržení větší než kdy jindy, také modlitby by mělo být více, než obvykle konáme. Ale přitom je třeba umět cítit svou míru a snažit se ji nepřekračovat. Protože každá extrémnost je škodlivá».

*   *   *

«Nejdůležitějším cílem půstu je pokora před Bohem. Člověk, který je pokorný před Bohem, vždy usiluje o dobro. Nedostatek pokory plodí pýchu, nepřátelství, odpor, války, kterých je, bohužel, v našem světě dnes velmi mnoho».

*   *   *

«Pamatujte, že jsme povoláni se změnit a proměnit. Veliký půst je jakýmsi laděním pro nastavení duše na duchovní tón. A tento tón musíme udržovat co nejdéle i po skončení Svaté Čtyřicítky».

Přečtěte si také

Co nám dala Padesátnice?

Nyní vstupujeme do oslav svaté Padesátnice. Je to svátek, který má svůj předobraz již ve Starém zákoně a jehož význam sahá hluboko do dějin spásy. Zároveň je to svátek, který završuje naše hlavní oslavy Kristova vzkříšení. To, co začalo Paschou, dochází svého naplnění v události seslání Svatého Ducha na Církev.

Z islámu k pravoslaví: Milica a její cesta k pravoslaví

Dívka ze Slovinska, narozená v muslimské rodině, exkluzivně pro SPN v Srbsku vyprávěla, jak skrze Liturgii, přátelství, modlitbu a Kristovu lásku našla cestu k pravoslaví.

Rozhovor s biskupem Izaiášem: Pouť v Mikulčicích a odkaz svatých věrozvěstů

Biskup olomoucko-brněnský Izaiáš exkluzivně pro SPN hovoří o cyrilometodějské pouti v Mikulčicích a o odkazu svatých Cyrila a Metoděje pro pravoslavné věřící v českých zemích a na Slovensku.

Pravoslaví jednoduše: Svaté myro, vonné tajemství církve

Co je to svaté myro, jak se liší od běžného oleje a proč s ním kněz při křtu křižuje tělo novokřtěnce? Přinášíme vám jednoduché vysvětlení jedné z nejstarších křesťanských tradic.

Pravoslavná církev slaví Nanebevstoupení Páně

Čtyřicátý den po Pasše slaví pravoslavní křesťané jeden z dvanácti nejvýznamnějších svátků. Co se vlastně tehdy stalo a proč na tom záleží dodnes?

Pravoslaví v každodenním životě: Zábava, sociální sítě a hlídka srdce

Co říká pravoslavná tradice o filmech, hudbě a sociálních sítích? Nejde o seznam zákazů. Jde o to, co to dělá s naším srdcem.