Velký pátek - Den smutku i počátku radosti

Obraz V. Vereščagina „Noc na Golgotě“. Zdroj: Wikipedie

Velký pátek je nejbolestnějším dnem křesťanského roku. Je to den, kdy si připomínáme utrpení a ukřižování našeho Pána Ježíše Krista. V tichu chrámů i srdcí stojíme pod křížem. Kristus, který byl bez hříchu, přijímá trest určený hříšníkům. Bůh se nechává zabít lidskýma rukama, aby otevřel člověku cestu zpět k životu.

Podle Evangelního čtení se v tento den odehrály poslední hodiny Kristova pozemského života. Po nočním výslechu u velekněží Annáše a Kaifáše byl Ježíš časně ráno předveden před římského místodržícího Pontia Piláta. Ačkoliv Pilát na Něm neshledal žádnou vinu, pod tlakem velekněží a rozvášněného davu Ježíše odsoudil k smrti ukřižováním.

Kristus byl zbičován a veřejně zneuctěn – nasadili Mu trnovou korunu, oblékli ho do rudého pláště, bili Ho a posmívali se Mu slovy: „Buď zdráv, králi židovský!“ Poté byl donucen nést svůj kříž na horu Golgotu, kde byl ukřižován mezi dvěma zločinci.

V poledne, kdy už visel na kříži, nastala podle evangelia tma po celé zemi, která trvala až do třetí hodiny odpolední. Tehdy Ježíš zvolal mocným hlasem: „Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?“ A naposled řekl: „Dokonáno jest!“ a „Otče, do tvých rukou odevzdávám svého ducha.“ Nato sklonil hlavu a vydechl naposled.

V ten samý okamžik došlo k zemětřesení, chrámová opona se roztrhla odshora dolů a mnoho spravedlivých bylo vzkříšeno z mrtvých. Večer téhož dne přišel Josef z Arimatie, tajný Ježíšův učedník, požádat Piláta o Kristovo tělo. Spolu s Nikodémem Kristovo tělo z kříže sňali, pomazali vonnými mastmi, zavinuli do plátna a uložili do nového hrobu vytesaného ve skále.

Velký pátek však není jen historickým okamžikem. Je výzvou – abychom nenechali Krista trpět o samotě. Abychom s Ním sdíleli kříž v našich vlastních zápasech, bolestech a obětech. Abychom s vírou pohlédli na Kříž ne jako na konec, ale jako na bránu k Vzkříšení.

Dnes svatá Církev neslouží svatou liturgii. Je to jediný den v roce, kdy oltář zůstává prázdný – protože Ženich církve je odňat, zavražděn, pohřben. A přesto právě dnes proniká světlem naděje: vždyť smrt už nemá poslední slovo.

Velký pátek je dnem bolesti – ale i začátkem vítězství. Kříž, nástroj hanby a popravčí nástroj, se stává znamením spásy. A ten, kdo byl ukřižován, bude třetího dne oslaven.

Přečtěte si také