Velký pátek - Den smutku i počátku radosti
Obraz V. Vereščagina „Noc na Golgotě“. Zdroj: Wikipedie
Velký pátek je nejbolestnějším dnem křesťanského roku. Je to den, kdy si připomínáme utrpení a ukřižování našeho Pána Ježíše Krista. V tichu chrámů i srdcí stojíme pod křížem. Kristus, který byl bez hříchu, přijímá trest určený hříšníkům. Bůh se nechává zabít lidskýma rukama, aby otevřel člověku cestu zpět k životu.
Podle Evangelního čtení se v tento den odehrály poslední hodiny Kristova pozemského života. Po nočním výslechu u velekněží Annáše a Kaifáše byl Ježíš časně ráno předveden před římského místodržícího Pontia Piláta. Ačkoliv Pilát na Něm neshledal žádnou vinu, pod tlakem velekněží a rozvášněného davu Ježíše odsoudil k smrti ukřižováním.
Kristus byl zbičován a veřejně zneuctěn – nasadili Mu trnovou korunu, oblékli ho do rudého pláště, bili Ho a posmívali se Mu slovy: „Buď zdráv, králi židovský!“ Poté byl donucen nést svůj kříž na horu Golgotu, kde byl ukřižován mezi dvěma zločinci.
V poledne, kdy už visel na kříži, nastala podle evangelia tma po celé zemi, která trvala až do třetí hodiny odpolední. Tehdy Ježíš zvolal mocným hlasem: „Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?“ A naposled řekl: „Dokonáno jest!“ a „Otče, do tvých rukou odevzdávám svého ducha.“ Nato sklonil hlavu a vydechl naposled.
V ten samý okamžik došlo k zemětřesení, chrámová opona se roztrhla odshora dolů a mnoho spravedlivých bylo vzkříšeno z mrtvých. Večer téhož dne přišel Josef z Arimatie, tajný Ježíšův učedník, požádat Piláta o Kristovo tělo. Spolu s Nikodémem Kristovo tělo z kříže sňali, pomazali vonnými mastmi, zavinuli do plátna a uložili do nového hrobu vytesaného ve skále.
Velký pátek však není jen historickým okamžikem. Je výzvou – abychom nenechali Krista trpět o samotě. Abychom s Ním sdíleli kříž v našich vlastních zápasech, bolestech a obětech. Abychom s vírou pohlédli na Kříž ne jako na konec, ale jako na bránu k Vzkříšení.
Dnes svatá Církev neslouží svatou liturgii. Je to jediný den v roce, kdy oltář zůstává prázdný – protože Ženich církve je odňat, zavražděn, pohřben. A přesto právě dnes proniká světlem naděje: vždyť smrt už nemá poslední slovo.
Velký pátek je dnem bolesti – ale i začátkem vítězství. Kříž, nástroj hanby a popravčí nástroj, se stává znamením spásy. A ten, kdo byl ukřižován, bude třetího dne oslaven.
Přečtěte si také
Arcibiskup Michal popřál k Velikonocům: „Kristus vstal z mrtvých!“
Přinášíme plné znění Velikonočního blahopřání arcibiskupa pražského a českých zemí Michala.
V Jeruzalémě sestoupil Blahodatný oheň
Bohoslužbu v chrámu nad Hrobem Páně vedl jeruzalémský patriarcha Theofilos III.
Velká sobota - Den, kdy Bůh spočívá v hrobě
Velká sobota je dnem ticha, klidu a očekávání. Je to den, kdy se Kristovo tělo nachází v hrobě, ale On sám sestupuje do podsvětí, aby přinesla světlo těm, kdo od pradávna čekali na Spasitele. Je to den, kdy se zdánlivě nic neděje – a přesto se právě dnes odehrává tajemství vítězství nad smrtí
Paschální poselství Posvátného synodu PCČZS
Posvátný synod Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku se obrátil s Paschálním poselstvím. Oficiální Paschální poselství bylo zveřejněno na webových stránkach většiny eparchii PCČZS.
Tajemství Kristova hrobu
Symbolem Velkého pátku je hrob Páně, na kterém je zobrazeno tělo Ježíše Krista, sneseného z kříže a uloženého do hrobu.
Veľkopiatkový pozdrav vladyky Juraja
Na oficiální facebookové stránce Michalovsko-košické eparchie bylo zveřejněno video s veľkopiatkovým pozdravem vladyku Juraja, arcibiskupa michalovsko-košického . V tomto duchovním pozdravu se vladyka obrací k věřícím s výzvou, aby v tento svatý den stáli spolu s celou Církví pod křížem našeho Pána Ježíše Krista a v pokoře mu odevzdali vše, co nesou ve svých srdcích.