Velký pátek - Den smutku i počátku radosti
Obraz V. Vereščagina „Noc na Golgotě“. Zdroj: Wikipedie
Velký pátek je nejbolestnějším dnem křesťanského roku. Je to den, kdy si připomínáme utrpení a ukřižování našeho Pána Ježíše Krista. V tichu chrámů i srdcí stojíme pod křížem. Kristus, který byl bez hříchu, přijímá trest určený hříšníkům. Bůh se nechává zabít lidskýma rukama, aby otevřel člověku cestu zpět k životu.
Podle Evangelního čtení se v tento den odehrály poslední hodiny Kristova pozemského života. Po nočním výslechu u velekněží Annáše a Kaifáše byl Ježíš časně ráno předveden před římského místodržícího Pontia Piláta. Ačkoliv Pilát na Něm neshledal žádnou vinu, pod tlakem velekněží a rozvášněného davu Ježíše odsoudil k smrti ukřižováním.
Kristus byl zbičován a veřejně zneuctěn – nasadili Mu trnovou korunu, oblékli ho do rudého pláště, bili Ho a posmívali se Mu slovy: „Buď zdráv, králi židovský!“ Poté byl donucen nést svůj kříž na horu Golgotu, kde byl ukřižován mezi dvěma zločinci.
V poledne, kdy už visel na kříži, nastala podle evangelia tma po celé zemi, která trvala až do třetí hodiny odpolední. Tehdy Ježíš zvolal mocným hlasem: „Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?“ A naposled řekl: „Dokonáno jest!“ a „Otče, do tvých rukou odevzdávám svého ducha.“ Nato sklonil hlavu a vydechl naposled.
V ten samý okamžik došlo k zemětřesení, chrámová opona se roztrhla odshora dolů a mnoho spravedlivých bylo vzkříšeno z mrtvých. Večer téhož dne přišel Josef z Arimatie, tajný Ježíšův učedník, požádat Piláta o Kristovo tělo. Spolu s Nikodémem Kristovo tělo z kříže sňali, pomazali vonnými mastmi, zavinuli do plátna a uložili do nového hrobu vytesaného ve skále.
Velký pátek však není jen historickým okamžikem. Je výzvou – abychom nenechali Krista trpět o samotě. Abychom s Ním sdíleli kříž v našich vlastních zápasech, bolestech a obětech. Abychom s vírou pohlédli na Kříž ne jako na konec, ale jako na bránu k Vzkříšení.
Dnes svatá Církev neslouží svatou liturgii. Je to jediný den v roce, kdy oltář zůstává prázdný – protože Ženich církve je odňat, zavražděn, pohřben. A přesto právě dnes proniká světlem naděje: vždyť smrt už nemá poslední slovo.
Velký pátek je dnem bolesti – ale i začátkem vítězství. Kříž, nástroj hanby a popravčí nástroj, se stává znamením spásy. A ten, kdo byl ukřižován, bude třetího dne oslaven.
Přečtěte si také
Lodžsko-poznaňská diecéze oslavila patrony v Kaliszi
Pravoslavná farnost v Kaliszi, součást lodžsko-poznaňské diecéze, uspořádala slavnosti u příležitosti svátku svatých apoštolů Petra a Pavla. Informace o tom zveřejnily dnes na své webové stránce .
Oceneňovaný film v PCO v Brně
Brněnská pravoslavná farnost zve na výjimečné promítání dokumentu „Kde jsi, Adame?“, který nabízí autentický pohled do života mnichů na Svaté hoře Athos. Film získal řadu mezinárodních ocenění a jeho tvůrci osobně představí toto jedinečné dílo.
Proč jsou chrámy Pravoslavné církve Ukrajiny prázdné?
Mluvčí PCU Jevstratij Zorja vysvětlil, proč „převedené“ chrámy UPC (Ukrajinské pravoslavné církve) zůstávají prázdné a zanedbané. Zpráva ukrajinské redakce SPN.
Loděnice: Bývalá představená monastýru obviněná ze zpronevěry 10 milionů korun
Středočeská hospodářská kriminálka navrhla obžalovat bývalou představenou ženského pravoslavného monastýru sv. Václava a sv. Ludmily v Loděnici u Berouna Valentinu (obč.jm.Taťánu Hanhur).
Sväto ostatky Márie Magdalény v Košiciach
Michalovsko-košická pravoslávna eparchia pozýva veriacich na privítanie svätých ostatkov svätej Márie Magdalény, apoštolom rovnej myronosice.
Krátká historie Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku
Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku, dnes autokefální církev, má své kořeny hluboko v historii, sahající až do časů raného křesťanství na Velké Moravě a následně prošla složitým vývojem až do současnosti.