Chrám Boží Moudrosti v ohrožení: Hagia Sofia nemusí další zemětřesení vydržet

Chrám Boží Moudrosti v Istanbulu Zdroj:Wikipedie

Navzdory probíhající rekonstrukci varují odborníci, že stavba, jejíž historie sahá až do šestého století, nemusí vydržet nadcházející silné zemětřesení, které podle vědců město Istanbul v blízké době opět zasáhne.

Podle tureckého archeologického žurnálu Anatolian Archeology se chrám, který byl po staletí symbolem Byzance a duchovním srdcem pravoslavného světa, doslova otřásá v základech.Historik İlber Ortaylı upozorňuje, že stav Hagie Sofie je kritický. „Země pod je dutá. Jsou v ní tunely, dutiny a potřebuje rozsáhlou rekonstrukci. Od doby, kdy Mimar Sinan v 16. století chrám zpevnil, nebylo po stavební stránce provedeno nic významného. Pokud to bude pokračovat, podlaha se může propadnout. Všichni bychom pak nesli obrovskou odpovědnost,“ uvedl historik.

Zdroj: detikcom

Ortaylı zároveň vyzval k pozastavení všech náboženských obřadů uvnitř chrámu, aby nedošlo ke zbytečnému zatěžování stavby. Ačkoliv je dnes Hagia Sofia opět používána jako mešita, její historická podstata a duchovní hodnota zůstává navždy spjata s pravoslavnou tradicí. Chrám Boží Moudrosti, postavený na příkaz císaře Justiniána v roce 537, byl po téměř tisíc let hlavním chrámem Pravoslavné církve.

A právě tento chrám, přetvořený na mešitu po dobytí Konstantinopole osmanskými vojsky v roce 1453, se dnes znovu ocitá ve stavu ohrožení. Přestože byla v dubnu 2024 zahájena rekonstrukce, odborníci varují, že dosavadní práce nestačí.

Architekt Hasan Firat Diker, který se na obnově podílí, uvedl, že zatím probíhá průzkum kupole a plánuje se vztyčení čtyř nosných pilířů, které umožní bezpečný přístup restaurátorům. Hlavním cílem je podle odborníků zvýšit odolnost chrámu vůči otřesům, podobným těm, které v roce 558 způsobily zřícení původní kopule.

Zdroj: Wikipedie

Archeolog a odborník na kulturní dědictví Nezih Başgelen uvedl pro Anatolian Archeology, že k Hagii Sofii by se mělo přistupovat „jako ke starému pacientovi“. Jedná se podle něj o umělecké a kulturní dílo „singulariter in mundo“ – tedy jediné svého druhu na světě. Zvláštní pozornost je třeba věnovat mozaikám, které nejsou součástí islámské tradice, ale představují mistrovská díla středověkého křesťanského (pravoslavného) umění. „Celá budova – uvnitř i zvenčí – by měla být pod nepřetržitým dohledem. Rozhodnutí o stavbě by měla být transparentní a otevřená veřejné i mezinárodní kontrole,“ zdůrazňuje.

Zdroj : pixabay

Přečtěte si také