Římskokatolická církev se zbavuje desítek kostelů

Katedrála sv. Víta (pouze ilustrační obrázek). Zdroj:SPN

Zájem mají především menší obce, kde kostely často tvoří dominantu obce a představují významný historický i kulturní symbol. Některé radnice se ale převzetí obávají kvůli vysokým nákladům na opravy.

Obec Stvolínky na Českolipsku se rozhodla převzít nejen kostel, ale i faru a přilehlé hospodářství. „Jsme biskupská obec, vždycky jsme byli. Nechceme, aby kostel spadl, proto jsme se rozhodli, že ho převezmeme,“ říká starostka Pavlína Ištoková. Podobně reagovalo i Brniště, které plánuje kostel zachránit za pomoci dotací. „Chceme ho zachovat pro další generace. Uvědomujeme si, že diecéze na to finance nemá,“ vysvětluje starosta Michal Vinš.

Liberecký kraj podepsal s litoměřickou diecézí memorandum, které zahrnuje seznam kostelů určených k převodu. Církev totiž s více než tisícem objektů v jedné diecézi není schopna zajistit údržbu všech památek. Náměstkyně pro kulturu Libereckého kraje Květa Vinklátová uvedla, že kraj nabízí pomoc formou dotačních programů nebo individuální podpory.

Zatímco v Libereckém a Středočeském kraji jsou obce k převzetí vstřícnější, v Ústeckém kraji je zájem menší. Letos biskupství převedlo kostely například v Šimonovicích, Velenicích a Karlovicích.

Římskokatolická církev vlastní přibližně 4 500 z celkových 10 000 kostelů a kaplí v Česku. Ročně na jejich opravy vynakládá zhruba 1,5 miliardy korun, přičemž další stovky milionů získává z grantů a dotací. Přispívá například ministerstvo kultury nebo ministerstvo pro místní rozvoj.

Do obnovy církevních památek se zapojují i jednotlivci. Například manželé Pivoňkovi koupili chátrající evangelický kostel ve Kšelích na Kolínsku a pomocí nadačního fondu se ho snaží obnovit jako připomínku české reformace. Objekt dříve vlastnil zahraniční majitel a nebyl využíván.

Unikátní případ se nedávno odehrál v Žalmanově na Karlovarsku. Farnost tamní opuštěný kostel právně opustila (tzv. derelikce), a stát tak musel dle rozhodnutí Nejvyššího soudu památku převzít a postarat se o ni. Šlo o vůbec první uznaný případ derelikce u sakrální stavby v Česku.

Římskokatolická církev se zároveň připravuje na konec státní finanční podpory, která skončí v roce 2030. Zintenzivňuje proto podnikatelské aktivity – staví byty, provozuje pivovary, investuje do komerčních nemovitostí.

Arcibiskupství pražské plánuje do konce letošního roku vlastnit přes 560 nájemních bytů. V klášterech v Předklášteří a Želivi se vaří pivo, brněnské biskupství vlastní obchodní centrum Velký Špalíček v centru Brna.

Církev se tak snaží vybalancovat udržení památek s ekonomickou soběstačností. Opuštěné kostely, které nezvládá spravovat, nabízí obcím, jejichž obyvatelé se často rozhodnou chránit své historické dědictví, i za cenu značných nákladů.

SPN dříve informoval o tom že katolíci mohou v neděli zůstat doma

Přečtěte si také