Kdy byl Syn Boží nazván „Kristus“ - Sv. Jan Damašský

Zdroj: SPN

Sv. Jan Damašský se v tomto textu vymezuje proti bludným názorům a s odkazem na svaté Otce vysvětluje, že jméno Kristus náleží Božímu Synu od chvíle, kdy přijal tělo v lůně přesvaté Panny a sjednotil božství s lidstvím.

Kdy byl Syn Boží nazván „Kristus“?

Není tomu tak, jak někteří mylně tvrdí, že se před přijetím těla z Panny spojil rozum s Bohem Slovem a už z toho vzešlo pojmenování „Kristus“. Takový výklad pochází z nerozumného Origenova žvanění, že prý existuje předexistence duší. My tvrdíme, že Kristem se stal Syn a Slovo Boží od okamžiku, kdy vstoupil do lůna přesvaté Panny a kdy se stal, aniž se změnil, tělem a kristifikoval lidství božstvím. Šlo ovšem o pomazání lidskosti (Duchem), jak řekl sv. Řehoř Theolog. A sv. Cyril z Alexandrie napsal císaři Theodosiovi: „Domnívám se, že ani Slovo, které se rodí z Boha, bereme-li je odděleně od lidství, ani pouze chrám, který vyšel na svět z ženy, chápeme-li jej bez spojení se Slovem, jméno Krista Ježíše nemůže nést. Slovem „Kristus“ rozumíme totiž Slovo, které je z Boha a které je nevyslovitelně spojeno s lidstvím, a to oikonomickou jednotou.“ A císařovnám píše takto: „Někteří tvrdí, že pojmenování „Kristus“ patří jedině a výlučně Slovu, chápanému v jeho bytí jako rozenému z Boha Otce. Ale my jsme se naučili myslet a mluvit jinak: Tvrdíme, že teprve tehdy, když se Slovo stalo tělem, bylo nazváno Kristem Ježíšem. Vždyť právě proto se nazývá Kristus, že byl pomazán „olejem veselí“, neboli Duchem Svatým od Boha a Otce. Že tu jde o pomazání lidství, o tom nebude pochybovat nikdo, kdo je zvyklý správně uvažovat.“

A znamenitý sv. Athanasios v knize O spasitelném Kristově příchodu také něco říká: „Předvěčný Bůh před svým zjevením v těle nebyl člověkem, ale byl 'Bůh u Boha', neviditelný a nepodléhající utrpení. Když pak se stal člověkem, byl nazván jménem Christos vzhledem k tělu, poněvadž se podřizuje utrpení a smrti.“

Jestliže i Písmo svaté praví: „Proto tě, Bože, pomazal Bůh tvůj olejem veselí“, je třeba pamatovat na to, že Písmo svaté často používá minulého času místo přítomného, např.: „Potom byl viděn na zemi a přebýval s lidmi“, ačkoliv tehdy, když byla tato slova napsána, ještě Bůh nebyl viděn a nepřebýval s lidmi. Podobně: „U řek babylonských, tam jsme sedávali s pláčem“, třebaže se to týkalo budoucnosti.

Dříve SPN psal o tom Proč Bůh stvořil ty, kteří zhřeší a nebudou činit pokání?

Zdroj: Orthodoxia.cz

Přečtěte si také