Je Česká republika stále křesťanskou zemí?

Zdroj: SPN

Odpověď není jednoznačná a vyžaduje pohled z několika úhlů – historického, kulturního i současného sociologického.

Historické a kulturní dědictví křesťanství

Vliv křesťanství na vývoj a fungování české společnosti je nezpochybnitelný. Po staletí formovalo českou identitu, stalo se základním kamenem uznání státnosti a zanechalo po sobě nesmazatelné stopy.

Gotické katedrály často dodnes definují centra větších měst. Barokní kostely, kapličky, křížky a další drobné sakrální památky jsou neodmyslitelnou součástí typické české krajiny. Vánoce, Velikonoce či „Dušičky“ – byť mnohdy slavené v sekulární podobě – zůstávají pevnou součástí kalendáře.

Jména svatých se objevují v názvech měst a obcí, křesťanské motivy pronikly do umění, literatury i hudby. Dokonce i ateista narozený a vychovaný v Česku je do jisté míry formován křesťanským kulturním rámcem.

Současná realita

Statistiky však ukazují jiný obraz. Sčítání lidu v roce 2021 odhalilo, že téměř 70 % obyvatel České republiky se nehlásí k žádné církvi ani náboženské společnosti nebo na tuto otázku vůbec neodpovědělo. Počet věřících patří k nejnižším v Evropě i na světě.

Navíc i mezi těmi, kteří se k nějaké církvi hlásí, je aktivní praktikování víry spíše výjimkou. Pro mnoho lidí je víra osobní záležitostí, která se navenek nijak neprojevuje.

Podobné trendy jsou patrné v celém západním světě, avšak Česká republika v tomto ohledu patří k nejvíce sekulárním zemím Evropy.

Křesťanská země, nebo sekulární stát s křesťanskou tradicí?

Z pohledu nevěřícího se nabízí otázka: neměli bychom si otevřeně přiznat, že Česko už není křesťanskou zemí, ale sekulární zemí s křesťanskou tradicí? Oficiálně to vyplývá i z Ústavy, avšak v praxi se to takto často neprezentuje.

Takové přehodnocení by mohlo vést i k úvaze nad podobou některých státních ceremonií. Například omezit náboženské prvky při inauguraci prezidenta, snížit účast církevních představitelů na oficiálních akcích či otevřít debatu o činnosti teologických fakult na veřejných vysokých školách.

Nejde sice o nejpalčivější problém současné České republiky, ale debata o tom, jak se stavíme k našemu křesťanskému dědictví a jak jej propojujeme se současnou realitou, může být pro další vývoj společnosti důležitá.

Zdroj:medium.seznam.cz

SPN dříve psal o náboženství naších předků před příchodem křesťanství.

Přečtěte si také

LGBT biskupka se modlila v chrámu Ekumenického patriarchátu v USA

Představitel archiepiskopie v USA se modlil s luterskou biskupkou, první otevřenou lesbou v této funkci v New Yorku.

PCU chce oslovit „věřící a biskupy závislé na postoji Ruského patriarchátu“

Po návštěvě Pravoslavné církve Ukrajiny ve Fanaru se vedení PCU začalo zabývat „dalšími kroky v procesu překonání církevního rozdělení na Ukrajině“.

Průzkum: Proč Češi navštěvují kostely? Víra je až na vedlejší koleji

Většina Čechů navštěvuje církevní stavby jako turistické cíle nebo místa pro ztišení. Vyplývá to z nového průzkumu agentury STEM/MARK.

Mučedníci Bula a Drbola budou v červnu blahořečeni na brněnském výstavišti

Oběti komunistických procesů 50. let, kněží Jan Bula a Václav Drbola, budou 6. června 2026 prohlášeni za blahoslavené. Slavnost povede kardinál Michael Czerny.

Insolvenční řízení s pražskou eparchií se zastavuje: Soud zrušen

Soudní jednání plánované na 4. února bylo zrušeno. Městský soud v Praze zastavil insolvenční řízení s Pražskou pravoslavnou eparchií.

Evropští katoličtí biskupové vyjádřili solidaritu s Grónskem

Předsednictvo Komise biskupských konferencí EU dnes vydalo prohlášení na podporu Grónska. Zdůraznilo, že o budoucnosti ostrova musí rozhodovat sami jeho obyvatelé.