Je Česká republika stále křesťanskou zemí?

Zdroj: SPN

Odpověď není jednoznačná a vyžaduje pohled z několika úhlů – historického, kulturního i současného sociologického.

Historické a kulturní dědictví křesťanství

Vliv křesťanství na vývoj a fungování české společnosti je nezpochybnitelný. Po staletí formovalo českou identitu, stalo se základním kamenem uznání státnosti a zanechalo po sobě nesmazatelné stopy.

Gotické katedrály často dodnes definují centra větších měst. Barokní kostely, kapličky, křížky a další drobné sakrální památky jsou neodmyslitelnou součástí typické české krajiny. Vánoce, Velikonoce či „Dušičky“ – byť mnohdy slavené v sekulární podobě – zůstávají pevnou součástí kalendáře.

Jména svatých se objevují v názvech měst a obcí, křesťanské motivy pronikly do umění, literatury i hudby. Dokonce i ateista narozený a vychovaný v Česku je do jisté míry formován křesťanským kulturním rámcem.

Současná realita

Statistiky však ukazují jiný obraz. Sčítání lidu v roce 2021 odhalilo, že téměř 70 % obyvatel České republiky se nehlásí k žádné církvi ani náboženské společnosti nebo na tuto otázku vůbec neodpovědělo. Počet věřících patří k nejnižším v Evropě i na světě.

Navíc i mezi těmi, kteří se k nějaké církvi hlásí, je aktivní praktikování víry spíše výjimkou. Pro mnoho lidí je víra osobní záležitostí, která se navenek nijak neprojevuje.

Podobné trendy jsou patrné v celém západním světě, avšak Česká republika v tomto ohledu patří k nejvíce sekulárním zemím Evropy.

Křesťanská země, nebo sekulární stát s křesťanskou tradicí?

Z pohledu nevěřícího se nabízí otázka: neměli bychom si otevřeně přiznat, že Česko už není křesťanskou zemí, ale sekulární zemí s křesťanskou tradicí? Oficiálně to vyplývá i z Ústavy, avšak v praxi se to takto často neprezentuje.

Takové přehodnocení by mohlo vést i k úvaze nad podobou některých státních ceremonií. Například omezit náboženské prvky při inauguraci prezidenta, snížit účast církevních představitelů na oficiálních akcích či otevřít debatu o činnosti teologických fakult na veřejných vysokých školách.

Nejde sice o nejpalčivější problém současné České republiky, ale debata o tom, jak se stavíme k našemu křesťanskému dědictví a jak jej propojujeme se současnou realitou, může být pro další vývoj společnosti důležitá.

Zdroj:medium.seznam.cz

SPN dříve psal o náboženství naších předků před příchodem křesťanství.

Přečtěte si také

Pozdišovce oslávili chrámový sviatok Premenenia Pána

Pravoslávna cirkevná obec v Pozdišovciach si 10. augusta 2025 pripomenula chrámový sviatok Premenenia Pána slávnostnou liturgiou za účasti arcibiskupa Juraja a viacerých duchovných.

Patriarcha Bartoloměj slavil s ruskojazyčným svátek sv. Panteleimona

Ekumenický patriarcha mezi ruskojazyčnými věřícími: „Pečujeme o všechny duchovní děti“

Druhý ročník festivalu ukrajinské kultury rozezní Prahu

Pražské venkovní prostranství před klubem Cross ožije 16. a 17. srpna 2025 barvami, vůněmi a rytmy Ukrajiny.

K úmrtí Ozzyho Osbourna…

Přeložený článek z ukrajinské redakce SPN. Autor: Andrej Vlasov

Pravoslavná církev se zúčastnila inaugurace nového prezidenta Polska

Arcibiskup Jerzy a metropolita Savva zastupovali Polskou autokefální pravoslavnou církev při slavnostech zapřísahání prezidenta Karola Nawrockého.

Papež Lev navštíví Fanar při příležitosti výročí Nicejského koncilu

Patriarcha Bartoloměj prohlásil, že Konstantinopolský patriarchát je Církví-Matkou pro všechny národy.