Proč duchovní porušují zákaz pálení svíček a kadidla v chrámech?

V nedávném videodokumentu SPN, o chrámu sv. Vladimíra v Mariánských Lázních, se k tomu přiznal i otec Josef. Dle památkářů tyto praktiky ničí interiér chrámu, především staré fresky.. Proč tedy kněží, i přestože o svůj chrám pilně pečují, tato nařízení hromadně ignorují. Důvodem je samozřejmě velký význam pro pravoslavně věřící.
Svíčka v chrámu připomíná duchovní světlo a oheň Kristův, jak sám Pán říká: „Přinesl jsem světlo do světa, aby každý, kdo věří ve mne, nezůstal v temnotě“ (J 12,46), a také: „Oheň jsem přišel uvrhnout na zemi, a jak si přeji, aby už vzplanul“ (Lk 12,49). Připomíná i jeho výzvu: „Ať jsou vaše bedra přepásána a lampy hoří“ (Lk 12,35) a „Ať vaše světlo svítí před lidmi, aby viděli vaše dobré skutky a oslavovali Otce, který je v nebesích“ (Mt 5,16).
Zapálená svíce je malou obětí Pánu – znamením vděčnosti, lásky a prosby, aby nás vedl z temnoty hříchu k poznání a k dobrým skutkům. Oheň svíce symbolizuje oheň Ducha Svatého v srdci, který spaluje neřesti a rozhořívá lásku k Bohu i bližním. Vnější světlo před ikonou má být doprovázeno vnitřním světlem srdce; bez něj se svíce stává jen prázdným gestem.
Kadidlo provází náboženské obřady už tisíce let. Ve starověku sloužilo nejen k uctívání Boha, ale i k hygieně: dezinfikovalo vzduch a překrývalo nepříjemné pachy. Bylo tak cenné, že se vyvažovalo zlatem a užívalo při císařských i biskupských ceremoniích.
V biblické tradici je kadidlo symbolem modliteb stoupajících k Bohu (Zj 8,3–4). V pravoslaví připomíná věřícím, že mají být tak zbožní, aby jejich modlitby vystupovaly k Bohu jako dým kadidla, a že mají toužit po Boží milosti, která prostoupí celou jejich bytostí, tak jako vůně kadidla prostupuje celý chrám. Kadidlo se přináší nejen ikonám, ale i z úcty k přítomným věřícím – živým ikonám nebeského království.
Přečtěte si také
Zelenskyj se v Istanbulu setkal s patriarchou Bartolomějem
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil 31. října sídlo Konstantinopolského patriarchátu v istanbulské čtvrti Fanar.
Arcibiskup Juraj pripomenul zabudnutú markomanskú kráľovnú Fritigildu
Arcibiskup Juraj pripomenul príbeh markomanskej kráľovnej Fritigildy, ktorá sa na prelome 4. a 5. storočia usilovala o prijatie nicejského vyznania viery.
Pravoslaví není fundamentalismus ani relativismus, zdůraznil metropolita
Pravoslavní duchovní ze zemí Beneluxu diskutovali o výzvách současné společnosti. Zdůraznili význam víry, svobody, lásky a jednoty církve.
Bulharský patriarcha vyzval pravoslavné k překonání nacionalismu
Patriarcha Daniel při oslavách svatého krále Milutina v Sofii vyzval pravoslavné křesťany k překonávání národnostních a politických rozdílů a posilování jednoty.
Na Kypr se vrátily dvě byzantské ikony ukradené po turecké invazi
Po více než 50 letech se na Kypr vrátily dvě vzácné ikony ze 14. století, které byly odcizeny po turecké invazi v roce 1974. Nalezeny byly ve Velké Británii.
Monastýr Krušedol – svatá královská lávra
Na Frušké hoře, mezi podzimním listím a zdmi starých monastýrů, se člověk může znovu učit důvěře. V Krušedolu má paměť církve konkrétní tváře: otce a matku, jejich syny, generace mnichů i poutníky, kteří sem přicházejí dnes. Při opakovaných návratech a sloužení Božské Liturgie zde stále hlouběji zakouším, co znamená patřit do rodiny, jejíž život pokračuje za hranicí smrti.