Šestisetunový kostel v Kiruně se stěhuje kvůli těžbě železa

Kostel má být přesunut do svého nového domova rychlostí půl kilometru za hodinu. Fotografie: Leonhard Föger/Reuters

Po osmi letech plánování, nákladech přes 500 milionů švédských korun (přibližně 1,1 miliardy Kč) a ranním požehnání se v úterý Švédský luteránský kostel Kiruna Kyrka vydal na dvoudenní pětikilometrovou cestu, aby uvolnil místo pro rozšíření největšího podzemního dolu v Evropě. Informuje o tom agentura Reuters. Rychlostí půl kilometru za hodinu se přesune po silnici, aby se jeho dřevěné stěny ochránily před důlními propady.

Šestisetunový, 113 let starý kostel byl zvednut z původních základů a umístěn na speciálně zkonstruovaný přepravní vůz. Jedná se o součást třicetiletého projektu, v jehož rámci se musí přestěhovat tisíce lidí i budov z laponského města, kterému rovněž hrozí důlní propady. Provozovatel dolu LKAB strávil poslední rok rozšiřováním cesty, po které se jedna z největších dřevěných staveb ve Švédsku přesune o pět kilometrů do zcela nového centra Kiruny. Cesta sice kostel zachrání, ale zároveň ho odvede z místa, kde stál více než sto let.

Přesun kostela vyvolal smíšené reakce. Místní oceňují, že se podařilo tuto kulturní památku zachránit, zároveň to však vnímají jako ztrátu části identity města. Pro sámské (původní) obyvatele představuje připomínku dlouhodobých změn, které těžba přináší – od úbytku pastvin až po ohrožení tradičního chovu sobů.

Kostel je přitom jen malou součástí obrovského přesidlovacího projektu. Podle LKAB se musí přemístit kolem 3 000 domů a přibližně 6 000 obyvatel. Některé veřejné a komerční budovy budou zbourány, jiné – jako právě kostel – se přemístí celé. Další budou rozebrány a znovu postaveny v novém centru. Už vznikly stovky nových domů, obchodů a nová radnice. Tento přesun umožní, aby LKAB, která těží 80 % železné rudy v Evropě, mohla pokračovat v provozu dolu v Kiruně po další desetiletí.

Od konce 19. století vytěžila LKAB v Kiruně více než 2 miliardy tun rudy a v okolí se odhaduje dalších 6 miliard tun. Firma nyní připravuje nový důl Per Geijer, který kromě železné rudy obsahuje i zásoby vzácných zemin – klíčových pro výrobu moderních technologií a splnění evropských klimatických cílů. Proto byl tento projekt zařazen mezi strategické priority EU, což by mohlo urychlit jeho spuštění.

Zhruba pět kilometrů po plánované trase se bude postupně formovat i nové centrum Kiruny. „Kostel je symbolem této městské transformace. Jsme teď v polovině cesty. Zbývá nám ještě deset let na přesun zbytku města,“ uvedl pro agenturu Reuters starosta Mats Taaveniku.

Přečtěte si také

Bývalá představená monastýru z Loděnice čelí obžalobě ze zpronevěry milionů

Bývala matka představená Valentina (Taťána Hanhurová) odmítla obžalobu a tvrdí, že se monastýr snažila zachránit před prodejem. Státní zástupce navrhuje sedm let vězení.

Snina uctila igumena Ignatije: Výstava odhalila unikátní snímky

Ve Snině proběhla prezentace dosud nezveřejněných fotografií, které zachycují asketický život poustevníka Ignatije Čokiny v jeho skytu v letech 1971 až 1974.

Židovské obce odmítají koncert Kanyeho Westa v Česku

Federace židovských obcí a Židovská obec v Praze považují vystoupení hudebníka šířícího antisemitské výroky a sympatie k nacismu za nepřijatelné.

Zelenskyj vyhlásil „režim ticha“ od 6. května (Aktualizace Rusko udeřilo)

Navzdory dříve oznámenému příměří čelila Ukrajina v noci na 5. května masivním úderům, které si vyžádaly mrtvé v Poltavské a Charkovské oblasti.

Ekumenický patriarcha: Muslimové dobrovolně přijímají pravoslaví

Uvedl, že muslimové v nezanedbatelných počtech dobrovolně konvertují k pravoslavnému křesťanství. Co na to statistiky a jak je na tom Turecko se svobodou vyznání?

Panychidy za padlé vojáky v Michalovcích a na Dargově

Pravoslavné obce v Michalovcích a Košicích uctí památku vojáků padlých ve druhé světové válce. Zvou věřící na panychidy u místních památníků.