Šestisetunový kostel v Kiruně se stěhuje kvůli těžbě železa

Kostel má být přesunut do svého nového domova rychlostí půl kilometru za hodinu. Fotografie: Leonhard Föger/Reuters

Po osmi letech plánování, nákladech přes 500 milionů švédských korun (přibližně 1,1 miliardy Kč) a ranním požehnání se v úterý Švédský luteránský kostel Kiruna Kyrka vydal na dvoudenní pětikilometrovou cestu, aby uvolnil místo pro rozšíření největšího podzemního dolu v Evropě. Informuje o tom agentura Reuters. Rychlostí půl kilometru za hodinu se přesune po silnici, aby se jeho dřevěné stěny ochránily před důlními propady.

Šestisetunový, 113 let starý kostel byl zvednut z původních základů a umístěn na speciálně zkonstruovaný přepravní vůz. Jedná se o součást třicetiletého projektu, v jehož rámci se musí přestěhovat tisíce lidí i budov z laponského města, kterému rovněž hrozí důlní propady. Provozovatel dolu LKAB strávil poslední rok rozšiřováním cesty, po které se jedna z největších dřevěných staveb ve Švédsku přesune o pět kilometrů do zcela nového centra Kiruny. Cesta sice kostel zachrání, ale zároveň ho odvede z místa, kde stál více než sto let.

Přesun kostela vyvolal smíšené reakce. Místní oceňují, že se podařilo tuto kulturní památku zachránit, zároveň to však vnímají jako ztrátu části identity města. Pro sámské (původní) obyvatele představuje připomínku dlouhodobých změn, které těžba přináší – od úbytku pastvin až po ohrožení tradičního chovu sobů.

Kostel je přitom jen malou součástí obrovského přesidlovacího projektu. Podle LKAB se musí přemístit kolem 3 000 domů a přibližně 6 000 obyvatel. Některé veřejné a komerční budovy budou zbourány, jiné – jako právě kostel – se přemístí celé. Další budou rozebrány a znovu postaveny v novém centru. Už vznikly stovky nových domů, obchodů a nová radnice. Tento přesun umožní, aby LKAB, která těží 80 % železné rudy v Evropě, mohla pokračovat v provozu dolu v Kiruně po další desetiletí.

Od konce 19. století vytěžila LKAB v Kiruně více než 2 miliardy tun rudy a v okolí se odhaduje dalších 6 miliard tun. Firma nyní připravuje nový důl Per Geijer, který kromě železné rudy obsahuje i zásoby vzácných zemin – klíčových pro výrobu moderních technologií a splnění evropských klimatických cílů. Proto byl tento projekt zařazen mezi strategické priority EU, což by mohlo urychlit jeho spuštění.

Zhruba pět kilometrů po plánované trase se bude postupně formovat i nové centrum Kiruny. „Kostel je symbolem této městské transformace. Jsme teď v polovině cesty. Zbývá nám ještě deset let na přesun zbytku města,“ uvedl pro agenturu Reuters starosta Mats Taaveniku.

Přečtěte si také

LGBT biskupka se modlila v chrámu Ekumenického patriarchátu v USA

Představitel archiepiskopie v USA se modlil s luterskou biskupkou, první otevřenou lesbou v této funkci v New Yorku.

PCU chce oslovit „věřící a biskupy závislé na postoji Ruského patriarchátu“

Po návštěvě Pravoslavné církve Ukrajiny ve Fanaru se vedení PCU začalo zabývat „dalšími kroky v procesu překonání církevního rozdělení na Ukrajině“.

Průzkum: Proč Češi navštěvují kostely? Víra je až na vedlejší koleji

Většina Čechů navštěvuje církevní stavby jako turistické cíle nebo místa pro ztišení. Vyplývá to z nového průzkumu agentury STEM/MARK.

Mučedníci Bula a Drbola budou v červnu blahořečeni na brněnském výstavišti

Oběti komunistických procesů 50. let, kněží Jan Bula a Václav Drbola, budou 6. června 2026 prohlášeni za blahoslavené. Slavnost povede kardinál Michael Czerny.

Insolvenční řízení s pražskou eparchií se zastavuje: Soud zrušen

Soudní jednání plánované na 4. února bylo zrušeno. Městský soud v Praze zastavil insolvenční řízení s Pražskou pravoslavnou eparchií.

Evropští katoličtí biskupové vyjádřili solidaritu s Grónskem

Předsednictvo Komise biskupských konferencí EU dnes vydalo prohlášení na podporu Grónska. Zdůraznilo, že o budoucnosti ostrova musí rozhodovat sami jeho obyvatelé.