Šestisetunový kostel v Kiruně se stěhuje kvůli těžbě železa
Kostel má být přesunut do svého nového domova rychlostí půl kilometru za hodinu. Fotografie: Leonhard Föger/Reuters
Po osmi letech plánování, nákladech přes 500 milionů švédských korun (přibližně 1,1 miliardy Kč) a ranním požehnání se v úterý Švédský luteránský kostel Kiruna Kyrka vydal na dvoudenní pětikilometrovou cestu, aby uvolnil místo pro rozšíření největšího podzemního dolu v Evropě. Informuje o tom agentura Reuters. Rychlostí půl kilometru za hodinu se přesune po silnici, aby se jeho dřevěné stěny ochránily před důlními propady.
Šestisetunový, 113 let starý kostel byl zvednut z původních základů a umístěn na speciálně zkonstruovaný přepravní vůz. Jedná se o součást třicetiletého projektu, v jehož rámci se musí přestěhovat tisíce lidí i budov z laponského města, kterému rovněž hrozí důlní propady. Provozovatel dolu LKAB strávil poslední rok rozšiřováním cesty, po které se jedna z největších dřevěných staveb ve Švédsku přesune o pět kilometrů do zcela nového centra Kiruny. Cesta sice kostel zachrání, ale zároveň ho odvede z místa, kde stál více než sto let.
Přesun kostela vyvolal smíšené reakce. Místní oceňují, že se podařilo tuto kulturní památku zachránit, zároveň to však vnímají jako ztrátu části identity města. Pro sámské (původní) obyvatele představuje připomínku dlouhodobých změn, které těžba přináší – od úbytku pastvin až po ohrožení tradičního chovu sobů.
Kostel je přitom jen malou součástí obrovského přesidlovacího projektu. Podle LKAB se musí přemístit kolem 3 000 domů a přibližně 6 000 obyvatel. Některé veřejné a komerční budovy budou zbourány, jiné – jako právě kostel – se přemístí celé. Další budou rozebrány a znovu postaveny v novém centru. Už vznikly stovky nových domů, obchodů a nová radnice. Tento přesun umožní, aby LKAB, která těží 80 % železné rudy v Evropě, mohla pokračovat v provozu dolu v Kiruně po další desetiletí.
Od konce 19. století vytěžila LKAB v Kiruně více než 2 miliardy tun rudy a v okolí se odhaduje dalších 6 miliard tun. Firma nyní připravuje nový důl Per Geijer, který kromě železné rudy obsahuje i zásoby vzácných zemin – klíčových pro výrobu moderních technologií a splnění evropských klimatických cílů. Proto byl tento projekt zařazen mezi strategické priority EU, což by mohlo urychlit jeho spuštění.
Zhruba pět kilometrů po plánované trase se bude postupně formovat i nové centrum Kiruny. „Kostel je symbolem této městské transformace. Jsme teď v polovině cesty. Zbývá nám ještě deset let na přesun zbytku města,“ uvedl pro agenturu Reuters starosta Mats Taaveniku.
Přečtěte si také
Hora Olymp byla zapsána na seznam světového dědictví UNESCO
Hora Olymp byla nově zapsána na Seznam světového dědictví UNESCO jako lokalita s mimořádnou přírodní i kulturní hodnotou. O rozhodnutí jednomyslně hlasoval Výbor světového dědictví UNESCO.
V Estonsku obnovili mužský pravoslavný monastýr po 80 letech
Nový monastýr nedaleko Tallinnu obnovil po více než 80 letech mužský mnišský život v Estonsku. Jeho bratři se řídí tradicí Svaté Hory Athos.
V Ammánu vyroste chrám zasvěcený svatým Paisiovi, Sofroniovi a Porfyriovi
Jeruzalémský patriarchát oznámil výstavbu nového pravoslavného chrámu v jordánském Ammánu. Chrám bude zasvěcen třem významným novodobým světcům – Paisiovi Svatohorci, Sofroniovi a Porfyriovi.
Církev si připomíná svatou Paraskevu
Pravoslavná církev si 26. července připomíná svatou velkomučednici Paraskevu, jednu z nejuctívanějších světic raného křesťanství, která položila svůj život za víru v Krista.
Do pražské katedrály přivezou kopii ikony Bohorodice z Athosu
Do katedrálního chrámu svatých Cyrila a Metoděje v Praze bude slavnostně přivítána přesná kopie ikony Bohorodice Rychleslyšící z athoského monastýru Dochiar. V chrámu zůstane trvale.
Etiopské opoziční strany odsoudily útok dronu na pravoslavný monastýr
Dvě významné etiopské opoziční strany odsoudily dronový útok na pravoslavný monastýr Arsema v oblasti Wollo. Při incidentu zahynuly dvě jeptišky a dalších čtrnáct osob utrpělo zranění.