Spor o zbavení kněžství prohlubuje rozkol v moldavském pravoslaví

Ikonostas chrámu Narození v Kišiněvě. Foto: Magalie L'Abbé / flickr

Rozhodnutí o defrockaci přijala Metropolie Moldavska, jejímž primasem je metropolita Vladimir. Jedenáct duchovních bylo zbaveno kněžství poté, co přešli pod jurisdikci menší Metropolie Besarábie, která je součástí Rumunského patriarchátu. Tento krok vyvolal okamžitou a ostrou reakci ze strany Metropolie Besarábie, která prohlásila, že rozhodnutí „postrádá kanonickou platnost“. O události informoval portál The Tablet.

Metropolie Besarábie argumentuje, že dotyční kněží již mnoho let nepodléhají Moldavské pravoslavné církvi, a proto proti nim nemohou být vydávána disciplinární opatření. Ve svém prohlášení uvedla, že zbavení kněžství představuje „zjevné pohrdání kanonickým řádem církve“ a zároveň „vážné pohoršení proti Tělu Kristovu a proti principu náboženské svobody, na němž spočívá život církve po celém světě“.

Ostrá slova padla i vůči samotné Metropolií Moldavska. Besarábie zpochybnila její kanonické postavení, označila ji za „pro-moskevskou strukturu“ a uvedla, že její název budí dojem, že jde o jediný reprezentativní pravoslavný organismus v Moldavské republice. Podle Besarábie však tato struktura představuje pouze místní eparchiální útvar Moskevského patriarchátu, nikoli celou pravoslavnou církevní organizaci na „historickém území Moldávie“.

Neshody přicházejí v době, kdy přibližně 95 % obyvatel Moldavska vyznává pravoslaví a kdy politická reprezentace země opakovaně upozorňuje na hrozbu ruského vlivu. Prezidentka Maia Sandu, která byla nedávno znovu zvolena, dlouhodobě varuje, že pokud je církev napojená na Moskvu, pak může být využívána k hybridním operacím a ovlivňování demokratických procesů – včetně nedávných voleb.

Metropolie Moldavska naopak odmítá tvrzení, že je řízena z Moskvy. V samostatném prohlášení označila rétoriku Besarábie za nepřijatelnou a zdůraznila, že její statut je definován „Tomosem o nezávislosti“ z roku 1994, který vydal patriarcha Alexij II. Podle tohoto dokumentu má moldavská struktura „významný stupeň autonomie“, a proto není ruskou církví, nýbrž „církví celého lidu žijícího v Moldavské republice, složeného z věřících různých etnik“.

Napětí mezi oběma jurisdikcemi tak získává nový rozměr – nejen kanonický, ale také geopolitický. Spor o jedenáct kněží se stal symbolickým ohniskem širšího zápasu o to, kdo má morální i duchovní autoritu nad pravoslavím v Moldavsku, a jakou roli v této otázce hraje dědictví Moskvy a Bukurešti.

SPN nedávno informoval o výroku poslankyně Pirátů, podle něhož je pravoslavná církev „korumpovaná ruskou propagandou“.

Přečtěte si také