100 let od vysvěcení Olšanského chrámu

Foto SPN

V neděli 22. listopadu 1925 se na Olšanském hřbitově v Praze odehrála velká událost: slavnostní vysvěcení nově dokončeného Uspenského chrámu, jednoho z nejcennějších památníků ruské emigrace v Československu. Tehdy se dle dobových zpráv sešly tisíce lidí, kteří byli svědky otevření chrámu postaveného uprchlíky, jež po revoluci a občanské válce nalezli nový domov v Praze.

Historie

V pravoslavné části Olšanských hřbitovů v Praze-Žižkově stojí unikátní památka, chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice. Tato stavba z let 1924–1925 představuje autentický kus staroruské architektury v českém prostředí.

Myšlenka na stavbu pravoslavného chrámu na Olšanech se zrodila již v roce 1905, kdy duchovní Nikolaj Ryžkov získal od pražské radnice pozemek pro pravoslavné pohřby. Realizace však přišla až po ruské revoluci, kdy do Prahy proudily tisíce běženců před bolševiky. Klíčovou roli sehráli manželé Kramářovi (Karel, tehdejší premiér ČSR, a jeho ruská manželka Naděžda), kteří financovali většinu stavby. Zapojila se i ruská emigrantská komunita, jež se podílela na výstavbě jak finančně, tak fyzickou prací a Jugoslávský král Alexandr I., který daroval peníze na zvony. Chrám byl slavnostně vysvěcen 22. listopadu 1925 a stal se duchovním centrem ruské emigrace.

Projekt architekta Vladimíra Brandta se inspiroval staroruskými chrámy z Pskova a Nižního Novgorodu.

Charakteristické prvky:

• Čtvercový půdorys (8,2 × 8,2 m) s 22 metrů vysokou věží
• Nádherná mozaika Zvěstování Panny Marie nad vchodem
• Bohatě zdobený interiér s ikonostasem a freskami
• Krypta s hroby zakladatelů včetně manželů Kramářových

Současný stav

Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice, který prošel rozsáhlými rekonstrukcemi v 70. letech a znovu po roce 2000, se v poslední době ocitl v centru právního sporu. V roce 2021 vydala Správa pražských hřbitovů pravoslavné církvi vypověď z krypty pod chrámem, kde jsou pochováni významní představitelé ruské emigrace včetně Karla Kramáře a jeho manželky Naděždy. Podle oficiálního vyjádření měla být krypta církvi odebrána kvůli potřebě "lepší kontroly užívání prostor". Chrám je tedy zatím zavřený na rekonstrukci. 

Včera, přesně po sto letech, tam nebyl nikdo. Chrám je více než rok uzavřen, kvůli špatnému technickému stavu. Rekonstrukce postupuje pomalu a veřejnost se k aktuálním informacím dostává jen zřídka.

Zajímalo by vás, v jakém stavu se chrám nachází dnes? Máme pro vás zjistit více a natočit o tom reportáž nebo krátký dokument?

Dejte nám vědět v komentářích – pokud bude zájem, téma otevřeme do hloubky.

SPN natočilo reportáž o devadesátém výročí svěcení pražské katedrály.

Přečtěte si také